Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 1/2008 - 143

- 143

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci navrhovatele J. K. mladšího, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích, v platném znění, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (dříve pod sp. zn. ),

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým podáním ze dne 12. 1. 2008, označeným jako „návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu“, které bylo doručeno Městskému soudu v Praze (dále i jen městský soud) téhož dne a tímto soudem předloženo Nejvyššímu správnímu soudu dne 24. 1. 2008, domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to nařízení jednání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , dříve pod sp. zn. . Svůj návrh odůvodnil tím, že v dané věci podal na uvedený soud dne 26. 11. 2007 stížnost na nečinnost soudu a nedůvodné průtahy, na kterou odpověděl místopředseda městského soudu tak, že ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 17. 12. 2007, s tím však navrhovatel nesouhlasí, neboť si nepřál, aby soud rozhodl bez nařízení jednání.

Předsedkyně senátu 5 Ca Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová ve svém vyjádření uvedla, že v předmětné věci soud rozhodl rozsudkem bez jednání dne 17. 12. 2007, a proto navrhla zamítnutí návrhu.

Z obsahu předloženého spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal dne 28. 7. 2005 u tohoto soudu žalobu proti fiktivnímu rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky o zamítnutí žádosti o poskytnutí informace. Tato žaloba byla odmítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2006, č. j. – 35, které nabylo právní moci dne 28. 6. 2006. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel kasační stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 7. 2007, č. j. – 107, tak, že napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 16. 8. 2007. Poté městský soud po provedení nezbytných procesních úkonů v dané věci meritorně rozhodl rozsudkem ze dne 17. 12. 2007, č. j. - 136.

Podle , o soudech a soudcích, v platném znění (dále jen zákon o soudech a soudcích), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

Dle odst. 6 citovaného ustanovení pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to nařízení jednání, a dospěl k závěru, že není důvodný z následujících důvodů:

Navrhovatel se svou žalobou ze dne 27. 7. 2005, která byla doručena Městskému soudu v Praze dne 28. 7. 2005, domáhal zrušení fiktivního rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky o zamítnutí žádosti o poskytnutí informace. O této žalobě rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 6. 2006, č. j. – 35, tak, že žalobu odmítl a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Uvedené usnesení městského soudu napadl navrhovatel včas podanou kasační stížností, o které rozhodl Nejvyšší správní soud shora uvedeným rozsudkem tak, že napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, v němž tento soud rozhodl rozsudkem ze dne 17. 12. 2007. Z předloženého soudního spisu je tak patrné, že v dané věci již bylo vydáno meritorní rozhodnutí, takže návrh navrhovatele na nařízení jednání v této věci je zcela bezpředmětný. Na tomto právním závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že navrhovatel nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť soud postupoval v souladu s ust. , , v platném znění, dle kterého soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal návrh navrhovatele jako důvodný, a proto ho zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 7, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. Návrh v dané věci nebyl uznán jako oprávněný, a proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky

(§ 174a odst. 8, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 14. února 2008

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu