Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 8/2008 - 30

č. j. - 32

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: E. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2007, č. j. - 15,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně byla pro opožděnost odmítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 12. 2006, č. X, kterým byl žalobkyni odňat zvláštní příspěvek k vdovskému důchodu ve výši 1250 Kč měsíčně. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Ve smyslu daného poučení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti usnesení Krajského soudu v Brně kasační stížnost. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. - 21 ze dne 9. 11. 2007 byla stěžovatelka vyzvána, aby do 15 dnů doložila do spisu plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti. Současně byla stěžovatelka v odůvodnění usnesení poučena o možnosti ustanovení zástupce. Stěžovatelka však na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nijak nereagovala.

Protože usnesení Krajského soudu v Brně zůstalo ze strany stěžovatelky bez odezvy, byl spis po uplynutí stanovené lhůty v souladu s , (dále jen „“) předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o podané kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud o věci uvážil následovně: Podle ustanovení stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. V posuzované věci vystupovala stěžovatelka v řízení před správním orgánem i v přezkumném řízení soudním jako osoba bez zákonem předepsaného právnického vzdělání, a proto musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem. Protože však neodstranila nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložila plnou moc, osvědčující zastoupení advokátem, ani - přes výslovné upozornění soudu na tuto možnost - nepožádala o ustanovení zástupce, a pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení pokračovat, musel Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítnout, aniž by se dále mohl zabývat dalšími náležitostmi kasační stížnosti. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem je souladné i s dosavadní judikaturou tohoto soudu (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2003, č. j. - 28: „Pokud stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě jednoho měsíce nevyhoví výzvě soudu ke zvolení si advokáta pro řízení o kasační stížnosti - jehož zastoupení je pro toto řízení pro ni povinné dle , a to vzdor poučení soudu o následcích nevyhovění této výzvě, pak Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle , neboť jde o nedostatek podmínek řízení, pro nějž nelze v řízení pokračovat. Nic na tom nemění přesvědčení stěžovatelky, že zastoupení advokátem není v jejím případě potřebné a nemůže jí být vnucováno, neboť je sama schopna ochránit svá práva i v řízení o kasační stížnosti.“)

Nad rámec nezbytného Nejvyšší správní soud ke stížním námitkám dodává, že krajský soud se ani nemohl zabývat věcnou stránkou případu, jak žádá stěžovatelka, protože žaloba proti rozhodnutí ČSSZ byla skutečně podána opožděně, a to dokonce i v případě, že by bylo jako žaloba akceptováno první podání (nazvané jako odvolání) ze dne 18. 3. 2007. Ze spisu vyplývá, že na toto „odvolání“ reagoval správní orgán vysvětlením právní úpravy možnosti napadení rozhodnutí ČSSZ a výzvou k upřesnění, zda podání označené jako odvolání má být považováno za žalobu. Na předmětnou výzvu stěžovatelka nereagovala V srpnu 2007 podala nové podání, kterým předmětné rozhodnutí ČSSZ napadla u Krajského soudu v Brně. Nutno však uvést, že i v případě, že by bylo jako žaloba akceptováno první podání ze dne 18. 3. 2007, označené jako odvolání a následně nedoplněné, ani neupřesněné, jednalo by se o opožděné podání. Podle lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (zde doručení). Podle pro počítání lhůt dále platí, že lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 18. 1. 2007. Poslední den lhůty byl tedy den 19. 3. 2007 (pondělí), který nebyl sobotou, nedělí ani svátkem, 19. 3. 2007 byl tedy i poslední den k podání žaloby. Sporné podání, označené jako odvolání, však bylo k poštovní přepravě předáno až dne 22. 3. 2007, tedy po lhůtě k podání žaloby. Žaloba tedy byla skutečně opožděná, a to dokonce i v případě, že by bylo jako žaloba akceptováno první podání - nazvané jako odvolání - ze dne 18. 3. 2007.

Vzhledem k těmto skutečnostem se krajský soud nemohl zabývat věcnou námitkou, že byl stěžovatelce neoprávněně odňat příspěvek k vdovskému důchodu (Nejvyšší správní soud poznamenává, že při vyplácení příspěvku k vdovskému důchodu podle muselo dojít k omylu, neboť použitá ustanovení zákona řeší případy osob v táborech nucených prací po roce 1948, nikoliv osob totálně nasazených na práce v Německu za druhé světové války, jako tomu bylo v případě manžela stěžovatelky).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto za použití ustanovení a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. února 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu