Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 2/2008 - 47

- 47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: I. D., zast. JUDr. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, Komenského 21a, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2006, čj. OAM-427/VL-07-12-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2007, č. j. - 15,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci stěžovatele, advokátu JUDr. Štěpánu Maškovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 4800 Kč. Tato částka bude jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese stát.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 10. 4. 2006, čj. OAM-427/VL-07-12-2006, zamítl žalovaný žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Podanou žalobu Krajský soud v Ostravě zamítl. Podle názoru soudu měl správní orgán dostatečné podklady pro posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žádosti žalobce o udělení azylu. Soud se ztotožnil se závěrem žalovaného, že žalobce neuvedl ve správním řízení žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že by mohl být v zemi původu vystaven pronásledování z důvodů uvedených v . V projednávané věci je podle soudu zřejmé, že žalovaný rozhodl na základě skutečností obsažených ve správním spise. Žalobce v řízení opakovaně sdělil, že zemi původu opustil pro problémy s vymahači výpalného, kdy po odmítnutí zaplatit 1000 USD byl zbit tak, že musel být hospitalizován a bylo mu vyhrožováno dalším násilím. Na policii se neobrátil a policii nepravdivě sdělil, že se popral s kamarádem. Původcem pronásledování ve smyslu mohou být i soukromé osoby, ale podstatný je přístup státní moci k nezákonnému jednání jednotlivců, tzn. zda státní moc negativní jevy potírá nebo je toleruje. Žalobce podle soudu nevyčerpal prostředky ochrany v zemi původu a nelze tak prokázat, že státní moc na Ukrajině nezákonné jednání soukromých osob toleruje. Namítal-li žalobce, že žalovaný porušil právo, pokud nerozhodl o udělení azylu podle a o překážce vycestování podle tohoto zákona, odkázal krajský soud na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. , které tento postup aprobuje.

Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností, ve které uplatnil důvody vymezené v , b) a d) , (dále jen „“). Není pravdou, že by se na policii neobrátil. Před posledním fyzickým napadením ze strany vymahačů tak učinil a výsledek byl ještě horší. Za nesprávný považuje rovněž závěr soudu o tom, že státní moc nezákonné aktivity soukromých osob potírá. Stěžovatel důvěru v policejní orgány nemá. Jeho předchozí oznámení na policii situaci ještě zhoršila, pachatelé se vše evidentně ihned dozvěděli a svůj nátlak ještě zvýšili. V řízení před správním orgánem neměl stěžovatel dostatečný prostor k vyjádření. Pohovor byl činěn ve značném spěchu, řada skutečností, které uvedl, nebyla do protokolu zachycena. Rovněž u soudu nebyl stěžovatel přítomen, a nebyla tak šetřena zásada bezprostřednosti řízení. Stěžovatel nakonec i nadále trvá na tom, že žalovaný měl rozhodnout i podle a . Absence výroků podle citovaných ustanovení činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při rozhodování o kasační stížnosti stěžovatele musel nejprve Nejvyšší správní soud posoudit, zda jsou splněny podmínky řízení. Předně tak zkoumal, je-li kasační stížnost přijatelná ve smyslu ust. , tedy zda svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Vycházel přitom z precedentního usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39. Podle tohoto usnesení je podstatným přesahem vlastních zájmů stěžovatele jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je pak nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodu uvedených v ust. , nýbrž také uvést, v čem spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.

Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě kasační stížnost neobsahuje žádné tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, v čem stěžovatel spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti ve smyslu ust. Nejvyšší správní soud pak z úřední povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit v rámci sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů. Problémy se soukromými osobami jako důvodem žádosti o azyl se Nejvyšší správní soud již dříve dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, čj. -49, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 14. 1. 2004, čj. -94, www.nssoud.cz. Pokud jde o námitku absence výroků napadeného správního rozhodnutí podle a , stěžovatel se sice dovolává toho, že měly být v rozhodnutí učiněny, nijak ovšem blíže neodůvodňuje, z jakých důvodů (na základě jakých skutečností) měl žalovaný podle těchto ustanovení rozhodnout. V tomto ohledu proto Nejvyšší správní soud odkazuje na své dřívější rozhodnutí ze dne 14. 6. 2007, č. j. - 64, publ. pod č. 1336/2007 Sb. NSS (à contrario). Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že podmínky přijatelnosti v daném případě nejsou splněny a kasační stížnost dle ust. pro nepřijatelnost odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ust. ). Ustanovenému zástupci stěžovatele náleží v souladu s a d) , o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), odměna za dva úkony právní služby učiněné v řízení o kasační stížnosti ve výši 4200 Kč, a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 600 Kč podle cit. vyhlášky, celkem tedy 4800 Kč. Uvedená částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese dle ust. stát.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 27. února 2008

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu