Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 102/2007 - 50

- 52

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce K. A., zastoupeného JUDr. Radanou Pekárkovou, advokátkou se sídlem Hlinky 142a, Brno, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007, čj. OAM-10-101/LE-PA03-PA04-2007, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2007, čj. - 20,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokátky JUDr. Radany Pekárkové s e u r č u j e částkou 5712 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2007, čj. - 20, kterým byla podle odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007, čj. OAM-10-101/LE-PA03-PA04-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do byl zaveden novelou č. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. - 39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Namítá-li stěžovatel v souzené věci, že žaloba obsahovala sdělení o obavě stěžovatele o život, pročež se soud měl žalobou zabývat, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne 27. 10. 2004, čj. - 52, publikovaný jako č. 488/2005 Sb. NSS, podle něhož „žalobní body [ ] musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.“. Pouhé tvrzení stěžovatele o obavě o život tedy nemůže být samo o sobě považováno za relevantní žalobní bod. Pokud jde o tvrzení obsažené v doplnění kasační stížnosti týkající se toho, že v řízení před soudem prvního stupně vyvstala najevo potřeba ustanovit tlumočníka, Nejvyšší správní soud odkazuje na to, že problematikou ustanovování tlumočníka se zabýval již např. v rozhodnutí ze dne 31. 8. 2004, čj. - 57, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, čj. - 29, www.nssoud.cz. Navíc se poukazuje na to, že v souzené věci stěžovateli tlumočník z jazyka urdského ustanoven byl. K tomu, že poskytnutí lhůty k odstranění vad podání v délce patnácti dní je dostatečné, se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v rozhodnutí ze dne 19. 5. 2004, čj. - 65, www.nssoud.cz. K náležitostem výzvy k odstranění vad podání se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyslovil v rozsudku ze dne 12. 10. 2004, čj. - 56, publikovaném jako č. NSS.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2 x 2100 Kč za dva úkony právní služby spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a v doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 8. 2007 [, , a d) , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)], a dále 2 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů ( advokátního tarifu). Celkem tedy odměna advokátky činí 4800 Kč. Protože advokátka soudu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je advokátka povinna odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Částka daně vypočtená podle a činí 912 Kč; odměna advokátky navýšená o daň tedy činí 5712 Kč. Zástupkyni žalobce se tedy přiznává celková náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 5712 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2008

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu