Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ans 8/2007 - 90

č. j. - 91

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: S. M. zastoupen JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2007, č. j. - 57, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora označenému rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba o ochraně proti nečinnosti žalovaného. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud žalovanému uložil, aby ve věci jeho stížností proti rozhodnutím žalovaného uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé. Současně s kasační stížností požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku.

Svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel nijak neodůvodnil. Ani v doplnění kasační stížnosti ze dne 16. 4. 2007 není připojeno odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění návrhu. Podle , (dále jen „“) usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění. Přestože citované ustanovení na daný případ dopadá, Nejvyšší správní soud alespoň krátce k věci dodává: Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 4 se užije přiměřeně. Podle soud přizná odkladný účinek, jestliže: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu, 2) přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob 3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Všechny podmínky musejí být splněny kumulativně.

Okolnosti případu nasvědčují tomu, že druhá a třetí podmínka jsou v daném případě splněny. Naplnění kritéria „nenahraditelné újmy“ nebylo ani prokázáno, nebylo v návrhu dokonce ani tvrzeno a osvětleno, či zdůvodněno. Není vůbec zřejmé, jak by mohlo nevydání odpovědi na stížnosti ve formě rozhodnutí, nýbrž pouhým přípisem, způsobit stěžovateli nenahraditelnou újmu. Možnost přiznání odkladného účinku má charakter mimořádný, protože soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí. Soud proto může přiznat kasační stížnosti odkladný účinek pouze v případě, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. V daném případě stěžovatel pouze žádá o přiznání odkladného účinku, bez dalšího. Nepředložil však soudu žádné podklady, ani důkazy, ze kterých by tato nenahraditelná újma vyplývala, případně ze kterých by vyplýval rozsah této újmy, aby bylo možno posoudit její nenahraditelnost. Za těchto okolností zůstává návrh stěžovatele pouhým ničím nepodloženým a nezdůvodněným požadavkem. To jistě nepostačuje k tak závažnému zásahu, jakým je zásah do právních účinků pravomocného soudního rozsudku. Institut přiznání odkladného účinku je svou povahou institutem mimořádným, který není možno používat tím způsobem, že by byl přiznáván na základě nezdůvodněného požadavku.

Návrh na přiznání odkladného účinku nebyl nijak zdůvodněn a naplnění kritéria „nenahraditelné újmy“, která by vznikla v důsledku právních následků napadeného rozhodnutí ve smyslu , nebylo prokázáno - návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto nebylo možno vyhovět.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2008

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu