Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Afs 128/2006 - 40

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce V. C., zastoupeného JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem v Táboře, tř. 9. května 1282, proti žalovanému Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 28, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2006, čj. - 16,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2006, čj. - 16, se zrušuje a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 23. 2. 2005, čj. FŘ – 11273/13/04, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí (dodatečnému platebnímu výměru) Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2000, čj. 2222189/00/004914/5260, jímž byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za měsíc srpen 1998 ve výši 790 647 Kč.

Žalobce stěžovatelovo rozhodnutí o odvolání napadl žalobou, kterou adresoval Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 12. 1. 2006, čj. - 5, řízení v souladu s zastavil s tím, že v této věci je příslušný rozhodovat soud ve správním soudnictví a současně žalobce poučil o možnosti podat takovou žalobu ve správním soudnictví. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 2. 2006.

Žalobce jednal v souladu s poučením ( ) a žalobu adresoval Městskému soudu v Praze, jenž ji však následně odmítl pro opožděnost [ ]. Rozhodnutí odůvodnil tak, že předmětná žaloba, ač adresována Obvodnímu soudu pro Prahu 4, byla podána k poštovní přepravě dne 17. 5. 2005. Rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 16. 3. 2005. Žaloba tedy s ohledem na znění ustanovení , 3, 4 a a 4 byla podána opožděně, neboť zákonná dvouměsíční lhůta uplynula dne 16. 5. 2005.

Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností brojí proti shora označenému rozhodnutí Městského soudu v Praze, přičemž uplatňuje kasační důvod dle , („“).

Stěžovatel má za to, že soud jeho žalobu odmítl v rozporu se zákonem, neboť dostatečně nezjistil okolnosti doručení žaloby Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Je pravdou, že žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 17. 5. 2005, avšak stěžovatel již dne 16. 5. 2005 v 17:40 hod. zaslal tuto žalobu elektronickou cestou a v souladu se zákonem toto elektronické podání do tří dnů doplnil. Žaloba byla u Obvodního soudu pro Prahu 4 podána včas. Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 30. 8. 2006 uvedl, že se k námitkám stěžovatele nebude vyjadřovat, neboť ty se nevztahují k prováděnému daňovému řízení.

Kasační stížnost je podle ustanovení a násl. přípustná a Nejvyšší správní soud tedy přezkoumal kasační stížností napadené usnesení krajského soudu, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti ( a 3 ).

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , bylo zjištěno, že stěžovatelova žaloba podaná k poštovní přepravě dne 17. 5. 2005, byla soudu doručena dne 19. 5. 2005. Ve složce označené „Přílohy N“, jež je součástí spisu, se nachází vytištěná e-mailová zpráva, kterou byla žaloba elektronicky podána. Z tohoto podání je patrné, že datum odeslání žaloby elektronickou cestou je 16. 5. 2005 v 17:40 hod. Výtisk žaloby je však podatelnou označen datem 17. 5. 2005 v 8:30 hod. a nadepsán je jako faxová žaloba.

Stěžovatel namítá nezákonnost rozhodnutí i odmítnutí návrhu, neboť má za to, že s ohledem na elektronické podání žaloby nebyla lhůta k podání žaloby posouzena správně. Nejvyšší správní soud se s touto argumentací plně ztotožňuje. Ve spise obvodního soudu se nachází i stěžovatelovo vytištěné e-mailové podání, jenž je však podatelnou zřejmě chybně označeno jednak za faxové a jednak zřejmě i chybným datem doručení.

Dle ustanovení a 3 a a 4 byl posledním dnem pro podání žaloby právě 16. 5. 2005. S ohledem na lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě (tedy např. elektronicky bez elektronického podpisu dle , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.

Městský soud však při svém rozhodování k stěžovatelovu elektronickému podání žaloby nepřihlédl. Povinností soudů je dodržovat zákonem stanovený postup a taková povinnost odpovídá principu vyplývajícímu z ustanovení d, jenž zajišťuje právo jednotlivce domáhat se stanoveným postupem svého práva u příslušného orgánu, a současně představuje materiální obsah procesních garancí obsažených v hlavě pátéy, resp. v y – tj. procesních garancí vztahujících se k právu na spravedlivý proces (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2005, sp. zn. ). Postupem nižšího soudu mohlo dojít právě k zásahu do stěžovatelova práva na spravedlivý proces, neboť mu nebylo umožněno, aby se zákonným postupem svého práva domáhal, zejména z toho důvodu, že ve spise postoupeném Obvodním soudem pro Prahu 4 bylo stěžovatelovo elektronické podání označeno i datováno chybným způsobem a matoucím způsobem i evidováno a založeno ve spise. Městský soud v Praze tento nedostatek neodhalil, a tedy se jím nikterak nezabýval. Jeho posouzení se tak dostalo do rozporu se skutečným stavem věci.

Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené závěry napadené usnesení podle věty první zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku ( ).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí o věci samé ( ).

Nejvyšší správní soud ve věci v souladu s ustanovením rozhodoval bez nařízení jednání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2008

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu