Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 121/2007 - 61

č. j. - 64

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007, č. j. - 45,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 6. 9. 2006 žalobkyně brojila proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (žalované) ze dne 16. 8. 2006, č. j. 505 114 237, jímž byla zamítnuta její žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku pro nesplnění podmínek ust. , o důchodovém pojištění. Domáhala se toho, aby i žalovaná vydala do deseti dnů platební výměr důchodové měsíční dávky „předčasného starobního důchodu”, aby žalovaná byla povinna vyplácet důchodové měsíční dávky žalobkyni do místa trvalého bydliště a aby žalovaná byla povinna vyplatit finanční dávku se zpětnou platností od 1. 2. 2005 do dnešní doby a dále též přiznanou finanční částku předčasného starobního důchodu jejího manžela, který ji k přebírání jeho důchodu v České republice zmocnil. Požádala o osvobození od soudních poplatků a konstatovala, že „nadále trvá na svém obecném zmocněnci S. S.”.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 8. 2007, č. j. – 45, žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na podmínky nároku na starobní důchod stanovené v , a ustanovení téhož zákona upravující důchodový věk ( a odst. 2) a konstatoval, že žalobkyně, která se narodila dne 14. 9. 1950 a vychovala 1 dítě, tudíž důchodového věku dosáhne dne 14. 9. 2009. K datu vydání rozhodnutí žalované neměla žalobkyně nárok na přiznání starobního důchodu podle , vzhledem k tomu, že nesplňovala podmínku uvedenou v téhož zákona, neboť do dosažení důchodového věku jí chyběly více než tři roky. Městský soud uzavřel, že žalovaná rozhodla správně pokud svým rozhodnutím žádost žalobkyně o starobní důchod podle , zamítla.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, ve které namítá, že „splňovala zákonné podmínky k přiznání předčasného starobního důchodu dle zvláštního dodatku zákona od 14. 1. 2006, když splnila podmínky dle Evropské smluvní dohody, která nabyla platnosti od 1. 5. 2004 k datu účinnosti dle smluvních stran mezi Evropskou unií a Českou republikou.” Stěžovatelka dále uvádí, že nesouhlasí s přiznanou výší vypláceného předčasného starobního důchodu od 5. 2. 2007, která činí pouze 2847 Kč a z tohoto důvodu žádá o „přepočítání nároku k vyplácení předčasného starobního důchodu”. Stěžovatelka je přesvědčena o své diskriminaci ze strany žalované, když jí vyplácená finanční částka nedosahuje měsíčně ani výše životního minima stanovené zákonem. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2007, č. j. – 45, zrušil.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 9. 2007, č. j. – 52, stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této výzvy předložila plnou moc udělenou advokátovi a uvedla v jakém rozsahu a z jakých důvodů je rozhodnutí soudu napadáno. Současně stěžovatelku poučil o tom, že nebude-li přes tuto výzvu podání ve stanovené lhůtě opraveno nebo doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek [, , (dále jen „”)].

Předmětná výzva byla stěžovatelce uložena na poště Praha 3 dne 27. 9. 2007. Stěžovatelka předmětnou výzvu osobně převzala dne 6. 10. 2007, což potvrdila vlastnoručním podpisem na doručence, která je založena ve spisu; výzva Městského soudu v Praze tedy byla stěžovatelce doručena v pátek dne 6. 10. 2007.

Na uvedenou výzvu Městského soudu v Praze reagovala stěžovatelka přípisem sepsaným jejím manželem S. S. ze dne 11. 10. 2007, doručeným Městskému soudu v Praze dne 12. 10. 2007, nadepsaným “protestní vyjádření”, ve kterém uvedla, že nadále trvá na svém obecném zmocněnci a na nařízení jednání před nepodjatým soudcem. Navrhovala provedení důkazu o době zaměstnání výslechem svědkyně.

S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka nebyla výše uvedenou výzvou Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2007, poučena o možnosti požádat pro řízení o kasační stížnosti o ustanovení advokáta ve smyslu ust. , podle kterého předseda senátu může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,

a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát, vyzval Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 8. 11. 2007,

č. j. – 57, stěžovatelku, aby ve lhůtě 10 dnů na adresu Nejvyššího správního soudu sdělila, zda žádá o ustanovení advokáta, anebo předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud stěžovatelku rovněž poučil, že podle , musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí jen tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka v řízení vystupuje jako osoba bez výše uvedeného předepsaného vysokoškolského vzdělání, a proto musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem. Nejvyšší správní soud stěžovatelku poučil také o tom, že pokud nepředloží plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nezbude mu než pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nezastoupení stěžovatelky advokátem, kasační stížnost odmítnout podle , použitého pro řízení o kasační stížnosti podle

Podle údajů obsažených na doručence byl zmíněný přípis Nejvyššího správního soudu dne 13. 11. 2007 uložen na poště 130 00 Praha 3 na žádost adresáta bez předchozího pokusu o jeho doručení a adresátu (stěžovatelce) byla zanechána výzva, aby si jej vyzvedla. Vzhledem k tomu, že si jej stěžovatelka do konce odběrní lhůty (28. 11. 2007) nevyzvedla, byl přípis dne 3. 12. 2007 vrácen zpět Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Podle písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl ověřen (, věta třetí ).

Podle nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí,

je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§ 50d odst. 1) nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.

S ohledem na výše uvedené lze pokládat uvedený přípis Nejvyššího správního soudu, (který nebyl písemností určenou do vlastních rukou), stěžovatelce za doručený doručen v pátek 16. 11. 2007 (uplynutím lhůty 3 dnů od jeho uložení na poště).

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě, ani později, nereagovala na jeho výzvu k odstranění nedostatku zastoupení advokátem a nepředložila plnou moc udělenou advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani nepožádala soud o jeho ustanovení, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka nevyhověla požadavku předepsanému ustanovením Podle tohoto ustanovení musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatelka v řízení vystupuje jako osoba bez uvedeného právnického vzdělání, na výzvu soudu však nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byla řádně poučena o následcích takové nečinnosti, tj. o možnosti odmítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud podotýká, že stěžovatelka nedokládá a ani netvrdí, že by její manžel (S. S.), na němž trvá jako na svém obecném zmocněnci pro zastupování v této věci (ačkoli ani v řízení před Městským soudem v Praze nedoložila řádnou plnou moc udělenou svému manželovi k zastupování pro řízení před tímto soudem), takové zákonem předepsané vzdělání měl.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ( ) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. – 19, www.nssoud.cz).

Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle ve spojení s ustanovením téhož zákona odmítl.

Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud dále důvodnost kasační stížnosti nezkoumal.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu