Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 26/2007 - 40

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a doc. JUDr. Petra Průchy, CSc., v právní věci žalobkyně: M. Š., zastoupena Mgr. Rudolfem Krejčíkem, advokátem, se sídlem nám. Krále Jiřího z Poděbrad 24, Řevnice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2006, č. j. - 21,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení o kasační stížnosti ve výši 800 Kč k rukám advokáta Mgr. Rudolfa Krejčíka do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále též „žalovaná)“ ze dne 22.5.2006, č. X, byla zamítnuta žádost žalobkyně o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení , o důchodovém pojištění (dále též „zákon o důchodovém pojištění“). Žalovaná své rozhodnutí odůvodnila tím, že podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 5. 2006 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30 %. V této souvislosti byl citován zákona o důchodovém pojištění, podle něhož je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, o níž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 11. 2006, č. j. - 21, tak, že rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2006 zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1904 Kč. V odůvodnění svého rozsudku po citaci , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, poukázal městský soud na to, že z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze ze dne 26. 9. 2006 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla částečně invalidní podle , pročež soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je třeba zrušit ve smyslu , (dále jen „ “), a zároveň vyslovil, že věc se vrací žalované k dalšímu řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná kasační stížnost, v níž namítá nezákonnost rozsudku městského soudu spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení ( ). Uvádí, že v daném případě je předmět soudního sporu určen tím, o čem bylo rozhodnuto ve správním řízení. Předmětem je tedy rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2006 o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod, tzn. zamítnutí dávky, na kterou účastníce řízení uplatnila žádost. Nikoliv posouzení, zda splňuje podmínky nároku na přiznání částečného invalidního důchodu. Podle názoru žalované měl tedy městský soud rozhodnout pouze o tom, o co byl účastnicí řízení požádán. Žalovaná zdůrazňuje, že plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod jsou podle zákona o důchodovém pojištění dva různé druhy důchodů, přičemž řízení o přiznání každé z těchto dávek se zahajuje na základě písemné žádosti ve smyslu Ustanovení uvedeného zákona je ustanovení speciální, které umožňuje žalované přiznat bez nové žádosti jiný důchod, než o který občan požádal, pokud jde o plný nebo částečný invalidní důchod, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu se zjistí, že občan je plně nebo částečně invalidní. V daném případě byla skutečnost, že žalobkyně je částečně invalidní, zjištěna až v přezkumném řízení soudním, nikoliv v průběhu řízení o přiznání důchodu. Proto podle názoru žalované nelze použít uvedeného zákona, jak městský soud nesprávně uložil žalované. Žalovaná je přesvědčena, že rozhodla správně v souladu se zákonem o zamítnutí žádosti žalobkyně o plný invalidní důchod, když podle zjištění Pražské správy sociálního zabezpečení v Praze 5 tato nebyla uznána plně ani částečně invalidní. Na základě zjištění Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí a po podání žádosti o částečný invalidní důchod žalobkyní žalovaná rozhodne o tomto jejím nároku. Na podporu svého tvrzení odkazuje žalovaná na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. , ve kterém uvedený soud vyslovil tento právní názor: „Předmět sporu, který je určen tím, o čem rozhodla stěžovatelka, tj. o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod, vymezuje rozsah přezkumné pravomoci soudu a nelze proto v tomto řízení rušit věcně správní rozhodnutí jen proto, že žalobce byl shledán částečně invalidní“. Vzhledem k uvedenému žalovaná namítá nesprávné právní posouzení věci městským soudem a navrhuje, aby napadený rozsudek byl Nejvyšším správním soudem zrušen a věc vrácena městskému soudu k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí.

Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalobkyně uvedla, že napadený rozsudek považuje za správný a ztotožnila se i s právním posouzením věci městským soudem. Navrhla proto, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu jako věcně správný potvrdil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu přezkoumal v souladu s , 3 , vázán rozsahem a důvody, které žalovaná uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

V projednávané věci jde o posouzení, zda soud může zrušit rozhodnutí žalované a věc jí vrátit k dalšímu řízení, pokud v řízení o přezkoumání rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod se zjistí, že žadatel o důchod je částečně invalidní. Stejnou otázku posuzoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. - 51 ze dne 28. 3. 2007, kdy dospěl k následujícímu právnímu názoru: „V řízení o přiznání plného invalidního důchodu je v důsledku úpravy obsažené v § 81 a § 86 odst. 3 zákona č. 592/1991 Sb. nositel pojištění (ČSSZ) povinen přiznat popřípadě i jen částečný invalidní důchod; zamítne-li žádost o plný invalidní důchod a soud v přezkumném řízení soudním po doplnění dokazování zjistí, že žadatel je částečně invalidní, zakládá takové zjištění oprávnění zrušit napadené rozhodnutí o zamítnutí žádosti proto, že jiný úkon správního orgánu, jenž byl závazným podkladem (posudek lékaře OSSZ), z něhož nositel pojištění vycházel, z hlediska skutkového i právního nevyplývá. Nositel pojištění pak přizná částečný invalidní důchod i bez nové žádosti“. Šestý senát Nejvyššího správního soudu přitom nevidí důvodu se od uvedeného názoru v projednávané věci odchýlit.

Poukaz žalované na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. je v této věci nepřípadný, protože v citované věci se jednalo o jiný skutkový stav. V citované věci se totiž jednalo o situaci, kdy sice žalovaná zamítla žádost o plný invalidní důchod, ovšem žadatel již částečný invalidní důchod delší dobu pobíral, takže nepřipadalo v úvahu, aby o jeho částečném invalidním důchodu bylo znovu rozhodováno.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji podle zamítl.

Výrok o nákladech řízení vychází z , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni soud proto přiznal náhradu nákladů řízení, jež spočívá v náhradě nákladů souvisejících s jejím zastoupením advokátem. Zástupce žalobkyně výši odměny nevyčíslil, Nejvyšší správní soud proto podle obsahu spisu přiznal odměnu za jeden úkon podle (vyjádření ke kasační stížnosti) společně s částkou 300 Kč, představující náhradu hotových výdajů podle uvedené vyhlášky.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu