Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 127/2007 - 61

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

č. j. - 62

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: A. S., proti žalovanému: ředitel Policie České republiky, Správy Severomoravského kraje, se sídlem Ostrava, 30. dubna 24, o kasační stížnosti Ministerstva vnitra proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2007, č. j. - 37,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě shora označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 8. 2005, č. 29, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Policie České republiky, Okresního ředitelství Jeseník ze dne 23. 5. 20005, č. PRŘOŘJE-175/2005, jímž byl žalobce propuštěn ze služebního poměru.

Proti uvedenému rozsudku podalo kasační stížnost Ministerstvo vnitra, která byla podepsána JUDr. I. P., ředitelkou odboru právního a bylo k ní přiloženo pověření ministra vnitra pro JUDr. I. P., ředitelku odboru právního, Ministerstva vnitra, k zastupování ministerstva, útvarů Policie České republiky a služebních funkcionářů Policie České republiky v řízení před soudy a jinými státními orgány, mj. též ve smyslu

Kasační stížnost je podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

V souladu s ustanovením jsou osobami oprávněnými podat kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení.

V posuzovaném případě byl účastníkem řízení, z něhož vzešel napadený rozsudek, na straně žalující A. S. a na straně žalované ředitel Policie České republiky, Správy Severomoravského kraje. Osob zúčastněných na řízení v řízení o žalobě nebylo. Ministerstvo vnitra v řízení o žalobě tedy nemělo postavení účastníka řízení, ani postavení osoby zúčastněné na řízení. Ostatně postavení účastníka řízení Ministerstvo vnitra v řízení o žalobě ani mít nemohlo, když podle je účastníkem řízení na straně žalované správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Ministerstvo vnitra – jak koneckonců již plyne z uvedeného – správním orgánem rozhodnuvším v posledním (a vlastně ani jiném) stupni nebylo, ani na ně jeho působnost nepřešla. Pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná svůj rozsudek ze dne 27. 9. 2006, č. j. – 61, (publ. pod č. 1014/2007 Sb. NSS), v němž uvedl, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není osoba žalovaného určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon, a to právě citovaný (k tomu viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. - 56, uveřejněno ve Sb. NSS pod č. 534/2005). Podle , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů pak jménem policie jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona vnitra České republiky (dále jen " ") a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři (dále jen "služební funkcionář"). Základní odpovědnost a rozhodovací pravomoc ve věcech služebního poměru je tak svěřena ministru vnitra, tedy konkrétní fyzické osobě stojící v čele Ministerstva vnitra. tuto pravomoc může dále delegovat, vždy však zase jen na konkrétní fyzické osoby – proto také zákon hovoří v tomto případě o (služebních) funkcionářích, nikoliv o služebních orgánech. vnitra, případně jím pověření další služební funkcionáři jsou ve věcech služebního poměru správními orgány – nerozhodují samozřejmě jako fyzické osoby samy o sobě, nýbrž jako fyzické osoby vykonávající ve struktuře vojensky organizovaného sboru, podřízeného ministerstvu vnitra ( o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů), zákonem resp. na základě zákona (rozhodnutím ministra vnitra) jim svěřené rozhodovací pravomoci ve věcech služebního poměru.

V souzeném případě šlo o věc služebního poměru, o níž v posledním stupni rozhodl služební funkcionář ředitel Policie České republiky, Správy Severomoravského kraje a právě ten také je ve smyslu legislativní zkratky zavedené v žalovaným správním orgánem.

Také postavení osoby zúčastněné na řízení Ministerstvo vnitra v řízení o žalobě mít nemohlo, když v souzené věci na ně nedopadá ustanovení , podle něhož osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než kasační stížnost Ministerstva vnitra posoudit jako podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou a odmítnout ji podle ve spojení s

Nad rámec nezbytného posouzení Nejvyšší správní soud uvádí, že i kdyby bylo lze Ministerstvo vnitra považovat za oprávněné k podání kasační stížnosti na straně žalované, jednalo by se o kasační stížnost podanou opožděně, když napadený rozsudek byl podle obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě doručen žalovanému správnímu orgánu v úterý 21. 8. 2007 a písemnost obsahující kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě ve čtvrtek 6. 9. 2007, tedy po uplynutí zákonné dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ( ), jejímž posledním dnem bylo úterý 4. 9. 2007.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu