Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 63/2007 - 72

č. j. - 72

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: K. S. zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Kloknerova 2212/10, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2007, č. j. - 43,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 10. 2006, č. j. OAM-1155/LE-C09-C09-2006. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Krajský soud dospěl v napadeném rozsudku k závěru, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, neboť ze správního spisu nepochybně vyplynulo, že stěžovatel o mezinárodní ochranu požádal pouze z ekonomických důvodů. Nová tvrzení uvedená během soudního řízení pak považoval za účelová a nepravdivá a proto k nim nepřihlédl.

Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti zejména namítá, že žalovaný nezjistil dostatečně skutkový stav věci a neopatřil si pro rozhodnutí úplné důkazy. Poukázal také na situaci v Indii, kde vládne extrémní chudoba, a na neschopnost státních orgánů tuto problematiku řešit. Vyslovil také domněnku, že jeho žádost neměla být zamítnuta jako nedůvodná, ale měl mu být udělen azyl podle § 14 zákona o azylu. Také zmínil, že tlumočení během správního i soudního řízení bylo neúplné.

Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle , , (dále též „“). Dospěl však k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde samo podání kasační stížnosti má odkladný účinek ze zákona ( zákona o azylu).

Dále se zdejší soud zabýval přípustností kasační stížnosti a shledal, že důvody kasační stížnosti vztahující se pod , tedy, že žalovaný nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci, neopatřil si k tomu všechny důkazy a tlumočení během správního řízení bylo neúplné, stěžovatel neuplatnil účinně v řízení o žalobě, ačkoli mu v tom nic nebránilo. Takové námitky jsou pak podle nepřípustné a Nejvyšší správní soud se jimi zabývat nemůže. Stejně tak se nemohl zdejší soud zabývat tvrzením stěžovatele, že v soudním řízení nebylo tlumočení úplné. Stěžovatel totiž tuto námitku vůbec nekonkretizoval. Neuvedl, která jeho tvrzení nejsou v protokole zachycena, či která jsou uvedena nesprávně či zkresleně, a jaký vliv by tato neúplnost či nepřesnost měla na posouzení věci. Přitom protokol o jednání žádnou pochybnost nevzbuzuje.

Předtím, než mohl Nejvyšší správní soud vážit důvodnost ostatních důvodů uplatněných v kasační stížnosti, musel se nejprve zabývat její přijatelností ve smyslu , tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. -39, www.nssoud.cz.

Poukazuje-li stěžovatel na splnění podmínek humanitárního azylu, tak touto námitkou se zdejší soud zabýval již mnohokrát (viz např. rozsudky ze dne 11. 3. 2004, č. j. – 55, ze dne 15. 10. 2003, č. j. – 38, nebo ze dne 22. 1. 2004, č. j. – 48, všechny dostupné na www.nssoud.cz) a vždy dospěl k závěru, že na udělení azylu z humanitárního důvodu podle § 14 zákona o azylu nemá žadatel subjektivní právo. K tomu, že stěžovatelem uváděné důvody pro poskytnutí mezinárodní ochrany jsou skutečně podřaditelné pod ekonomické důvody, lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. - 43, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele a shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2007

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu