Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 17/2004 - 39

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného advokátkou JUDr. Jiřinou Smrkovskou, se sídlem AK Jagellonská 1, Praha 3, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2004, č. j. – 9,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 11. 2003, č. X. Citovaným správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost stěžovatele o starobní důchod pro nesplnění podmínek ust. Své rozhodnutí odůvodnil správní orgán tím, že podle ust. cit. zákona dosáhne žalobce důchodového věku dnem 15. 1. 2008 a nárok na starobní důchod podle tohoto zákona mu pak vznikne nejdříve dnem 15. 1. 2005. Nelze totiž nijak zohlednit skutečnost, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 9. 1975 byl stěžovateli svěřen do výchovy syn O., narozený X, neboť podmínka výchovy dítěte má vliv jen na důchodový věk žen.

Kasační stížnost podal stěžovatel z důvodu uvedeného ust. , tedy pro nesprávné posouzení právní otázky. Stěžovatel nesouhlasil s tím, že zápočet doby péče o nezletilé dítě pro stanovení věkové podmínky pro odchod do důchodu lze provést jen u ženy, nikoliv u muže, neboť on sám svého syna řádně vychovával po dobu delší 10ti let, denně se o něj staral a vykonával veškeré práce a všechnu péči stejně tak, jako ji vykonává žena – matka. Tento přístup, kdy jsou zohledňovány pouze ženy, považuje stěžovatel za výrazně diskriminační a postupem ve věci se stěžovatel cítí poškozen. Navrhl proto, aby napadený rozsudek Krajského soudu v Praze byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud se při posouzení věci ztotožnil s právním názorem stěžovatele na diskriminační charakter ust. , předložil dne 4. 11. 2004 podle y a Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto ustanovení zákona. Obdobný návrh byl Ústavnímu soudu předložen Nejvyšším správním soudem též ve věci vedené pod sp. zn. . Usnesením ze dne 5. 11. 2004 pak předseda senátu řízení ve věci přerušil na dobu do rozhodnutí Ústavního soudu o podaném návrhu.

Nálezem pléna ze dne 16. 10. 2007 č. j. Ústavní soud návrh na zrušení ust. podaný 2. senátem Nejvyššího správního soudu zamítl. Tímto nálezem je Nejvyšší správní soud podle y vázán i v projednávané věci.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu stížních bodů uplatněných v kasační stížnosti a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Mezi účastníky nebyl sporný skutkový stav a jedinou námitkou uplatněnou stěžovatelem proti napadenému rozhodnutí správního orgánu byl diskriminační charakter ust. , které dopadalo na posouzení důchodového věku stěžovatele pro vznik nároku na starobní důchod podle ust. cit. zákona. O této otázce svým nálezem autoritativně rozhodl Ústavní soud, který se s názorem stěžovatele neztotožnil a návrh na zrušení tohoto ustanovení podaný Nejvyšším správním soudem zamítl. Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že napadený rozsudek Krajského soudu v Praze netrpí vadou nesprávného posouzení právní otázky ve smyslu ust. Kasační stížnost podanou stěžovatelem proto podle ust. zamítl.

Stěžovatel neměl ve věci úspěch, správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( a 2 ve spoj. s ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 14. listopadu 2007

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu