Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 74/2007 - 51

č. j. – 52

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce Mgr. Jana Krejsty, advokáta se sídlem Brno, Údolní 37, jako správce konkursní podstaty úpadce BRESS, spol. s r.o. se sídlem v Brně, Dvořákova 13, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2007, č. j. - 30,

takto:

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zrušil výše uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce ze dne 8. 12. 2005, č. j. 7107/05/FŘ 130 a rozhodnutí Finančního úřadu Brno I. ze dne 1. 9. 2005, č. j. 201829/05/288915/3598, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o vrácení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2004, srpen 2004, leden 2005 a duben 2005 v celkové hodnotě 7 503 Kč, a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností a současně požádal o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že v důsledku zrušení jeho rozhodnutí a rozhodnutí Finančního úřadu Brno I. je povinen úpadci (žalobci) vrátit nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2004, srpen 2004, listopad 2004, leden 2005 a duben 2005. Poukázané finanční prostředky by vzhledem k dané fázi probíhajícího konkurzního řízení u úpadce nebylo možno v následném daňovém řízení získat zpět do veřejného rozpočtu. Vyplacení nadměrného odpočtu by tak znamenalo pro stěžovatele nenahraditelnou újmu. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, jímž je stanovení a vybrání daně ve správné výši.

Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně až 4 Podle soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud připomíná, že skutečnosti odůvodňující přiznání odkladného účinku jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti stěžovatel uvádí, proč je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí věci. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být vliv rozsudku krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky musí být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému je proto třeba předejít.

Jak již bylo výše uvedeno, podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je hrozba nenahraditelné újmy způsobené stěžovateli v důsledku napadeného rozhodnutí. Stěžovatel žádost o přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že v důsledku zrušení jeho rozhodnutí krajským soudem je povinen vrátit nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty žalobci, přitom po zániku úpadce jako právnické osoby zrušením již možné vymoci vyplacenou částku zpět. Vyplacení přeplatku daně by tak pro stěžovatele znamenalo nenahraditelnou újmu spočívající v nedobytnosti úhrady daňové pohledávky. Je nepochybné, že to pro stěžovatele může znamenat určitou ztrátu, nicméně u státu je stěží představitelné, že by takováto újma byla „nenahraditelnou újmou“ ve smyslu ustanovení Z odůvodnění žádosti stěžovatele ani jinak nevyplývá, že by byly naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku. Z obsahu spisu není zřejmé, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nenahraditelnou újmu.

Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2007

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu