Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pst 38/2007 - 23

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. V. H., vrchním ředitelem Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 3, proti odpůrci: politická strana Zlínské sdružení živnostníků a podnikatelů, se sídlem Zlín, Vodní 2985, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,

t a k t o :

I. Činnost politické strany Zlínské sdružení živnostníků a podnikatelů s e p o z a s t a v u j e .

II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky (dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Zlínské sdružení živnostníků a podnikatelů (dále jen „odpůrce“) podle ustanovení , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění (dále jen „ “). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce v rozporu s ustanovením zákona o politických stranách neoznámil Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem odpůrce.

Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit.

Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že přípravný výbor odpůrce podal dne 3. 7. 2006 ministerstvu návrh na registraci politické strany. Dne 25. 7. 2006 byl odpůrce zaregistrován (č. j. VS-5116/SDR/1-2006), ministerstvu však doposud neoznámil ve smyslu ustanovení § 10 zákona o politických stranách údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem. Dopis ministerstva ze dne 12. 2. 2007, kterým byl odpůrce na shora uvedenou povinnost upozorněn, byl vrácen zpět z důvodu nevyzvednutí, a ačkoli byl následně opakovaně zaslán též zmocněnci přípravného výboru, který jej dle přiložené doručeny dne 23. 5. 2007 převzal, nebylo na výzvu nikterak reagováno.

Podle zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují u a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.

Podle § 9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách se do rejstříku politických stran a hnutí vyznačují údaje o jménu, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí.

Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) zákona do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů (§ 10 zákona o politických stranách).

Podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti politické strany a hnutí (§ 14).

Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.

Podle § 15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého , (dále jen „ “). Podle rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uloženou povinnost, když Ministerstvu vnitra dosud neoznámil ve smyslu § 10 zákona o politických stranách údaje uvedené v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem odpůrce. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v § 6 odst. 5 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu o pozastavení činnosti odpůrce, a to z důvodu uvedeného v ustanovení zákona o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků ( ).

Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona o politických stranách mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Podle § 14 odst. 3 uvedeného zákona dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona a úspěšný navrhovatel náhradu nákladů nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti ani žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených v a násl. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.

V Brně dne 20. listopadu 2007

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu