Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 8/2007 - 47

č. j. - 47

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce, JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci stěžovatele E. A. M. H., zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem v Praze 4, Kloknerova 2212/10, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2006, č. j. - 20,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 10. 2006, č. j. - 20, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 7. 9. 2006, č. j. OAM-1101/LE-05-07-2006, kterým byla žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení , v níž namítal, že jím tvrzené ekonomické důvody, pro které odešel ze země původu, nebyly důvody skutečnými. O pravých důvodech v průběhu řízení mlčel, protože neměl žádné důkazy a měl obavu, že by mu nikdo nevěřil. Nyní se mu podařilo obstarat důkaz, který zřetelně poukazuje na spojitost jeho případného návratu do Egypta a porušení principu non-refoulement. Jde o zatýkací rozkaz vydaný státním zastupitelstvím jižní Káhiry. Se zřetelem k těmto skutečnostem navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ministerstvo ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovědi, které učinil stěžovatel během správního řízení a na vydané správní rozhodnutí. Stěžovatele nic nenutilo, aby o svých důvodech opuštění země původu vypovídal nepravdivě nebo jen částečně. Nejvyšší správní soud proto nemůže k novým tvrzením přihlédnout. Z těchto důvodů navrhlo, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro nepřípustnost, resp. jinak zamítl pro nedůvodnost.

Nejvyšší správní soud zjistil z obsahu správního spisu, který je přílohou spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , že stěžovatel byl od 2. 9. 2006 hlášen k pobytu na adrese Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, přijímací středisko P. – R., detašované pracoviště V. P., V. P. 274. Nejvyšší správní soud však ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , vedeného v jiné věci stěžovatele, zjistil, že stěžovatel požádal dne 6. 4. 2007 o dobrovolnou repatriaci, která byla dne 11. 4. 2007 uskutečněna a stěžovatel byl vrácen do země původu přes hraniční přechod P. – R. - repatriace. Tuto změnu nikdo neoznámil ani Nejvyššímu správnímu soudu, kde se v době repatriace nacházel spis Městského soudu v Praze sp. zn. k rozhodnutí o kasační stížnosti stěžovatele, ani Městskému soudu v Praze, který v této věci rozhodl o žalobě stěžovatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatel, v důsledku dobrovolné repatriace do Egyptské arabské republiky, se nezdržuje od 11. 4. 2007 v místě hlášeného pobytu v České republice a tuto změnu soudu neoznámil.

Podle ustanovení soud řízení zastaví, jestliže se žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Smyslem citovaného ustanovení je umožnit soudům nezabývat se meritorně azylovými návrhy těch účastníků, kteří již zmizeli ze zorného pole orgánů veřejné moci České republiky a kteří již pravděpodobně nejsou ani v dosahu jurisdikce České republiky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2004, č. j. – 45, www.nssoud.cz). Ustanovení je svým způsobem sankcí pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, resp. cizince, kteří v České republice podali v uvedeném směru žádost, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, vedli zde i soudní řízení, ale změnu hlášeného pobytu v této zemi neoznámili soudu, u něhož je řízení vedeno. Pokud se pak takový účastník řízení v místě hlášeného pobytu v České republice nezdržuje, vznikají v řízení u soudu značné průtahy, právě v důsledku neoznámení změny místa pobytu. Stěžovatel je v této věci, v důsledku uskutečněné dobrovolné repatriace do Egyptské arabské republiky, od 11. 4. 2007 mimo území České republiky, a nezdržuje se tak v místě hlášeného pobytu na jejím území. V důsledku toho pak ani příslušné orgány České republiky nemohou nad ním vykonávat svou pravomoc. Stěžovatel tuto změnu místa hlášeného pobytu v České republice, která byla iniciována jeho žádostí o repatriaci, neoznámil ani Městskému soudu v Praze, ani Nejvyššímu správnímu soudu.

Jelikož se stěžovatel nezdržuje v místě hlášeného pobytu na území České republiky a tuto změnu soudu neoznámil, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle ustanovení za použití z důvodu uvedeného v ustanovení .

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení za použití , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu