Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 24/2006 - 45

č. j. - 45

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobců: a) B. V., b) J. V., proti žalovanému: Městský úřad Čáslav, odbor výstavby a regionálního rozvoje, se sídlem Čáslav, náměstí Jana Žižky z Trocnova 1, v řízení před Krajským soudem v Praze sp. zn. , o námitce podjatosti uplatněné žalobci,

takto:

I. Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Eva Havlová, JUDr. Olga Věra Šimůnková, JUDr. Dalila Marečková a Olga Stránská nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí této věci.

II. Řízení o námitce podjatosti se ve vztahu ke stěžovatelce J. V. zastavuje.

Odůvodnění:

Žalobci se obrátili na Krajský soud v Praze podáním doručeným tomuto soudu dne 19. 4. 2006, označeným „návrh na obnovu řízení do usnesení KS - Praha z 14. 1. 05 č. j. “, kterým se domáhají rozhodnutí soudu o přiznání plného osvobození od soudních poplatků. Návrh na obnovu řízení odmítl krajský soud usnesením ze dne 21. 4. 2006, č. j. - 14, proti kterému podali žalobci kasační stížnost.

Dne 5. 6. 2006 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno podání žalobců, v němž mimo jiné namítají podjatost soudkyň senátu 44 Ca. Námitku podjatosti žalobci odůvodňují tím, že dle jejich názoru jsou všechny úkony krajského soudu vedeny snahou prosazovat zájmy Policie ČR a poškozovat zájmy jich samotných, a to v této i jiných věcech. Rozhodnutí, jež soudy činí, jsou dle žalobců ku prospěchu potřebám Policie ČR. Žalobci dále namítají, že soudce Okresního soudu v Kolíně nezákonně postupoval a zfalšoval spis a to s „požehnáním“ Krajského soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti. Dle žalobců je bezesporné, že analogický postup byl volen i senátem 44 Ca, Krajského soudu v Praze, v této a v jiných záležitostech.

Nejvyšší správní soud z úřední činnosti zjistil, že žalobkyně J. V., uvedená v záhlaví tohoto usnesení sub b), dne X zemřela. Tato skutečnost byla doložena úmrtním listem matričního úřadu Městského úřadu Čáslav, jež byl součástí soudního spisu vedeného u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp.zn. , který si zdejší soud vyžádal k řízení o kasační stížnosti žalobce B. V. vedené pod sp. zn. .

Otázka způsobilosti být účastníkem řízení je v upravena v . Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, jinak i ten, komu ji zákon přiznává. Tuto způsobilost má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Otázka právní subjektivity je upravena , , konkrétně v , kde je stanoveno, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením, na nějž navazuje v odstavci druhém určení zániku právní subjektivity fyzické osoby smrtí.

Na základě , není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení části třetí , (dále jen „ “). Ztratí-li účastník řízení způsobilost být účastníkem v době po zahájení řízení do jeho pravomocného skončení, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit, přerušit anebo zda v něm může pokračovat ( ). Vyvstává zde nutnost posouzení otázky procesního nástupnictví, tedy zda povaha věci umožňuje v řízení pokračovat nástupcem. Dle ztratí-li fyzická osoba způsobilost být účastníkem řízení a umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici. Nejvyšší správní soud z úřední činnosti zjistil, že po podání námitky podjatosti žalobkyně - fyzická osoba- ztratila způsobilost být účastníkem řízení a současně, že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat. Předmětem posouzení soudu je totiž námitka podjatosti soudkyň senátu 44 Ca Krajského soudu v Praze týkající se projednávání a rozhodování ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného sp. zn. . V rozhodnutí o námitce podjatosti je z povahy věci vyloučeno případné procesní nástupnictví, jelikož rozhodnutí je mimo jiné závislé na posouzení vztahu soudce ke konkrétní osobě, v tomto případě k zemřelé žalobkyni J. V.

Na základě a v návaznosti na , neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Nejvyšší správní soud proto na základě ve spojení s a řízení o námitce podjatosti žalobkyně J. V. zastavil.

Námitka podjatosti žalobce B. V. byla postupem podle , (dále jen „ “), předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce ovšem nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jde-li o důvody uvedené v první větě , tak je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohli být rozhodnutím soudu přímo dotčeni on nebo osoby jemu blízké ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudkyně JUDr. Eva Havlová se k uplatněné námitce Nejvyššímu správnímu soudu vyjádřila tak, že jí žádné okolnosti, pro které by byla vyloučena z projednávání a rozhodnutí v uvedené právní věci, nejsou známy. Soudkyně JUDr. Věra Šimůnková se vyjádřila rovněž v tom smyslu, že jí žádné okolnosti, pro které by byla vyloučena z projednávání této věci, nejsou známy, stejně tak se vyjádřily i soudkyně JUDr. Olga Stránská a JUDr. Dalila Marečková.

Nejvyšší správní soud k uplatněné námitce podjatosti v prvé řadě konstatuje, že dle , musí být námitka podjatosti soudce řádně zdůvodněná a musí především uvádět konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována. Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti v obsahu úkonů, které jmenované soudkyně Krajského soudu v Praze činily v této právní věci, případně v jiných právních věcech, jichž je žalobce účastníkem, pak tyto okolnosti podle poslední věty nemohou být důvodem k jejich vyloučení. Naopak žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr některé z uvedených soudkyň k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Za situace, kdy rovněž uvedené soudkyně vyloučily existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud podle tak, že soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Eva Havlová, JUDr. Dalila Marečková, JUDr. Olga Píšová a Olga Stránská z projednávání a rozhodnutí právní věci sp. zn. vyloučeny nejsou.

Nejvyšší správní soud o námitce rozhodl i za situace, kdy již bylo rozhodnuto ve věci samé, neboť proti tomuto rozhodnutí byla podána kasační stížnost (srov. usnesení NSS sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2007

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu