Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 54/2007 - 24

č. j. - 24

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce V. W., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2005, č. j. – 17,

t a k t o :

I. Kasační stížnosti s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 7. 2003, čj. X. V podané kasační stížnosti žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboť v záhlaví není uvedeno správní rozhodnutí, jež bylo předmětem přezkumu a dále namítal, že se soud nevypořádal s právní argumentací žalobce založenou na několika nálezech Ústavního soudu. Žalobce proto navrhl, aby byl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2005 zrušen a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání.

Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2005, č. j. – 57 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2004, č. j. – 25 a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud zde dovodil existenci důvodů podle ust. a d) a zavázal krajský soud právním názorem, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2004, kterým byla vyslovena analogicky účast žalobce na soudní rehabilitaci podle ust. není právně relevantní pro přiznání odškodňovacích nároků podle a tudíž ani podle ust. a 7 Tento právní názor Krajský soud v Ústí nad Labem v napadeném rozsudku ze dne 21. 11. 2005 dodržel.

Podle je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost žalobce je nepřípustná. Jak bylo již uvedeno výše, Krajský soud v Ústí nad Labem byl při svém rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v předchozím zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu a tento právní názor dodržel. Uvedenou skutečnost žalobce v kasační stížnosti nezpochybňuje, jeho námitky směřují opětovně do posouzení právní otázky, k níž se Nejvyšší správní soud již jednou vyslovil. K tomu Nejvyšší správní soud už jen pro úplnost dodává, že námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku z důvodu absence označení správního rozhodnutí, které bylo předmětem přezkumu, ve výroku rozsudku považuje za zcela účelovou. Takovouto povinnost soud žádný předpis neukládá a je navíc zcela zřejmé, že ani sám žalobce fakticky nemá pochyby, jaké správní rozhodnutí bylo přezkoumáno. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce podle ust. ve spoj. s ust. jako nepřípustnou odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spoj. s ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 5. září 2007

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu