Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 235/2006 - 85

č. j. - 85

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: O. J., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 6. 2006, č. j. - 39,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2005, č. j. OAM-2133/VL-07-K01-2005, jímž jí nebyl udělen azyl podle , 13 a 14 , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Současně bylo rozhodnuto, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem žalobu zamítl a současně rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně podala proti uvedenému rozsudku dne 3. 8. 2006 kasační stížnost, v níž požádala o ustanovení „právního zástupce“.

Usnesením ze dne 5. 10. 2006, č. j. – 58, Krajský soud v Hradci Králové žádost stěžovatelky o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl. Vycházel z toho, že kasační stížnost podaná stěžovatelkou proti rozsudku o věci samé (tj. kasační stížnost, o níž je zde rozhodováno), byla podána po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty dvou týdnů pro její podání, tj. zjevně opožděně a stěžovatelka by tudíž se svojí podanou kasační stížností proti napadenému rozsudku nemohla být úspěšná. Proto krajský soud v souladu s ustanovením ve spojení s ustanovením , žádost žalobkyně o ustanovení advokáta zamítl, a to pro zjevnou neúspěšnost opožděně podaného návrhu proti rozsudku o věci samé. Toto usnesení krajského soudu napadla stěžovatelka kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. ledna 2007, č. j. – 71, zamítl pro nedůvodnost.

Kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 6. 2006, č. j. - 39, je podána opožděně.

Z obsahu spisu krajského soudu je zřejmé, že napadený rozsudek byl doručen zástupci stěžovatelky JUDr. Karlu Kavalírovi dne 18. 7. 2006, jak o tom svědčí záznam na doručence. Stěžovatelka kasační stížnost odevzdala k poštovní přepravě dne 3. 8. 2006 na poště Praha 7.

Podle , (dále jen „ “), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle platí, že lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Vycházeje z citovaných zákonných ustanovení nezbývá než souhlasit s Krajským soudem v Hradci Králové, že kasační stížnost stěžovatelky proti rozsudku uvedeného soudu ze dne 27. 6. 2006, č. j. – 39, byla podána opožděně. Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem doručení), bylo v projednávané věci úterý 18. 7. 2006. Vzhledem k tomu, že se jednalo o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom úterý 1. 8. 2006. Tento den se totiž svým označením – úterý – shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohlo být podání (kasační stížnost) odesláno s účinky zachování lhůty. Podle záznamu (otisku podacího razítka) pošty na obálce, v níž bylo podání (kasační stížnost) Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno, byla zásilka podána k poštovní přepravě až dne 3. 8. 2006. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, která skončila v úterý 1. 8. 2006. Na této skutečnosti pak nemůže změnit nic ani ta okolnost, že zástupce stěžovatelky předal stěžovatelce napadený rozsudek – podle jejího tvrzení – až dne 21. 7. 2006, neboť tato skutečnost není pro posouzení včasnosti podání kasační stížnosti rozhodující. Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost podle , za použití , jako opožděně podanou odmítnout. Rozhodující je den doručení rozsudku zástupci stěžovatelky. Přitom zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti není možné prominout, jak vyplývá z již citovaného ustanovení poslední věty

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu