Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 49/2007 - 80

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: B. V., zast. JUDr. Hanou Sukovou, advokátkou, se sídlem Praha 2, Pod Slovany 14, proti žalovanému: Městský úřad Čáslav, se sídlem Čáslav, Nám. J. Žižky z Trocnova 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2006, č. j. - 10,

t a k t o :

I. Kasační stížnost proti výroku o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Krajského soudu v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2005, č. j. - 44, s e z a m í t á .

II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2006, č. j. - 10, s e v rozsahu výroku o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 22. 9. 2006, č. j. - 59, z r u š u j e .

III. Návrh na obnovu řízení skončeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2006, č. j. - 59, s e o d m í t á .

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

V. Zástupkyni žalobce JUDr. Haně Sukové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 4800 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 11. 2006, č. j. - 10, odmítl žalobu na obnovu řízení ukončeného u Krajského soudu v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2005, č. j. - 44, a ukončeného u Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 22. 9. 2006, č. j. - 59, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005 bylo žalobci a jeho matce J. V. přiznáno osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2006 byla kasační stížnost žalobce a jeho matky J. V. proti tomuto usnesení zamítnuta a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud konstatoval, že z a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), vyplývá, že není přípustná obnova řízení proti usnesení vydanému k návrhu na osvobození od soudních poplatků a proti kasační stížnosti podané proti tomuto usnesení. Krajský soud proto žalobu podle jako nepřípustnou odmítl.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost a požádal o ustanovení advokáta.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 2. 2007, č. j. - 30, ustanovil zástupcem stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Tomáše Sokola, advokáta.

Usnesením ze dne 27. 4. 2007, č. j. - 51, Krajský soud v Praze JUDr. Tomáše Sokola, advokáta, zprostil funkce právního zástupce stěžovatele a ustanovil zástupkyní stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Hanu Sukovou, advokátku.

Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 28. 5. 2007, č. j. - 57, vyzval zástupkyni stěžovatele k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo stěžovateli a jeho zástupkyni doručeno dne 5. 6. 2007.

Podáním ze dne 6. 6. 2007 požádala zástupkyně stěžovatele o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, a to s ohledem na svou žádost ze dne 4. 6. 2007 o zproštění zastupování stěžovatele.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 6. 2007, č. j. - 64, žádost JUDr. Hany Sukové, advokátky, o zproštění funkce zástupkyně stěžovatele zamítl, současně zamítl žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti a dále zástupkyni stěžovatele a stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení doplnili kasační stížnost podle pokynů obsažených v usnesení ze dne 28. 5. 2007. Usnesení krajského soudu ze dne 14. 6. 2007 bylo stěžovateli a jeho zástupkyni doručeno dne 26. 6. 2007.

Podáním ze dne 13. 7. 2007 stěžovatel prostřednictvím své zástupkyně doplnil kasační stížnost o důvod podle Nezákonnost napadeného usnesení stěžovatel spatřoval v neobjektivním přístupu soudu k jeho osobě. Podle přesvědčení stěžovatele došlo k porušení d, neboť přístup soudu k jeho osobě je tendenční a projednání věci nebylo nestranné. Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal přípustnost kasační stížnosti z hlediska splnění podmínek a dospěl k závěru, že doplnění kasační stížnosti je nutno považovat za včasné navzdory tomu, že bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v usnesení krajského soudu ze dne 28. 5. 2007. Krajský soud v Praze totiž usnesením ze dne 14. 6. 2007 zamítl žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, současně však lhůtu prodloužil, což je pro závěr Nejvyššího správního soudu rozhodující. Prodloužená lhůta uplynula dne 16. 7. 2007, doplnění kasační stížnosti bylo podáno dne 13. 7. 2007, tzn. včas.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ustanovením a 3 vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud současně shledal zásadní vadu řízení, k níž musel podle přihlédnout z úřední povinnosti. Tato vada se týká pouze výroku o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 22. 9. 2006, č. j. - 59.

V textu doplnění kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje důvod kasační stížnosti uvedený v , podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval kasačními námitkami stěžovatele směřujícími proti výroku napadeného usnesení o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Krajského soudu v Praze usnesením č. j. - 44, ze dne 31. 5. 2005.

Podle obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran a politických hnutí.

Návrh na obnovu řízení podaný stěžovatelem směřuje proti usnesení Krajského soudu v Praze, jímž bylo žalobci a jeho matce J. V. přiznáno osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny.

Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že návrh stěžovatele je nepřípustný, a to z několika důvodů současně. Stěžovatel tímto návrhem nenapadá rozsudek, nýbrž usnesení krajského soudu, kterým nadto ani nebylo skončeno žádné řízení. Rozhodnutí napadené návrhem na obnovu řízení se netýká ochrany před nezákonným zásahem, ani věcí politických stran, proto tento návrh není přípustný ( a contrario).

Krajský soud tedy postupoval v souladu se zákonem, neboť návrh na obnovu řízení skončeného usnesením ze dne 31. 5. 2005 odmítl jako nepřípustný. V postupu krajského soudu Nejvyšší správní soud neshledal jakékoliv známky neobjektivity, tendenčnosti či zaujatosti v neprospěch stěžovatele, protože krajský soud toliko aplikoval příslušná ustanovení zákona. Případná podjatost soudců krajského soudu, která nebyla stěžovatelem namítána, by podle nemohla spočívat v postupu soudců v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování v jiných věcech. Předmětná námitka stěžovatele proto není důvodná.

Nejvyšší správní soud nezjistil ani namítané porušení d, neboť nezávislost a nestrannost krajského soudu nebyla zpochybněna a zákonné omezení možnosti podání mimořádného opravného prostředku, kterým obnova řízení je, ústavně zakotveným právům účastníků řízení neodporuje.

Nejvyšší správní soud tedy nezjistil namítanou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, kasační důvod podle nebyl prokázán, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti výroku o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Krajského soudu v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2005, č. j. - 44, podle jako nedůvodnou zamítl.

Nejvyšší správní soud následně posuzoval výrok o odmítnutí žaloby na obnovu řízení skončeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. - 59, ze dne 22. 9. 2006.

Podle je k řízení příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje.

Návrh na obnovu řízení podaný stěžovatelem z části směřoval rovněž proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, který jediný je příslušným o této části návrhu rozhodnout. Krajský soud v Praze porušil povinnost danou , podle kterého měl návrh na obnovu řízení v části směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu postoupit k rozhodnutí tomuto soudu.

Krajský soud v Praze tedy nebyl věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení směřujícímu proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, což představuje zásadní vadu, pro kterou musel Nejvyšší správní soud napadené usnesení v rozsahu výroku o odmítnutí žaloby na obnovu řízení ukončeného u Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 22. 9. 2006, č. j. - 59, zrušit.

Nejvyšší správní soud jako soud věcně současně odmítl návrh na obnovu řízení proti svému rozsudku ze dne 22. 9. 2006, jímž bylo rozhodnuto o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005, č. j. - 44, neboť podle obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud považoval za procesně neekonomické a příliš formální vracet věc krajskému soudu, aby rozhodl o postoupení návrhu podle , neboť věc již Nejvyššímu správnímu soudu předložena byla, byť postupem podle Podle názoru Nejvyššího správního soudu, rozhodne-li krajský soud o návrhu na obnovu řízení podaném proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu bez ohledu na kasační námitky zruší ( ) a současně o návrhu na obnovu řízení - jako soud věcně příslušný ( ) - rozhodne, aniž by věc vracel krajskému soudu k postupu podle

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s ustanovením téhož zákona. Protože žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady jemu vzniklé ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť stěžovatel s podanou kasační stížností úspěch neměl. Podle pak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Odměna soudem ustanovené zástupkyni stěžovatele JUDr. Haně Sukové, advokátce, byla určena za dva úkony právní služby ve výši 2100 Kč podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení a doplnění kasační stížnosti podle a d) této vyhlášky) a režijní paušál podle téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý úkon. Zástupkyni stěžovatele bude vyplacena částka ve výši 4800 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2007

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu