Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 14/2007 - 83

- 84

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Barbara Pořízková, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: E. G., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Žitná 45, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2003, č. j. OAM-2270/AŘ-2002, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2006, č. j. - 59,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 4. 11. 2003 zamítl žalovaný rozklad žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 5. 2001, jímž nebyl žalobci udělen azyl podle , , 2 a , o azylu, a zároveň bylo vysloveno, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu tohoto zákona.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 26. 10. 2004, č. j. - 30 zamítl. Rozsudkem ze dne 31. 8. 2005, č. j. - 47, zrušil Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti žalobce předmětný rozsudek městského soudu a uložil mu řádně se zabývat všemi námitkami obsaženými v žalobě. Městský soud tedy pokračoval v řízení a následně dne 29. 11. 2006 vydal rozsudek, jímž žalobu opět zamítl.

Žalobce (stěžovatel) poté napadl druhý rozsudek městského soudu další kasační stížností, v níž namítá, že se soud nezabýval překážkou vycestování dle § 91 zákona o azylu a není proto jasné, zdali by se překážka vycestování na žalobce vztahovala či nikoliv a za jakých důvodů by tomu tak bylo. Institut překážky vycestování má sloužit i k odstranění možných tvrdostí zákona, pakliže se v zemi původu objeví jevy, které by sice nezakládaly důvody k poskytnutí azylu, ale mohly by přivodit újmu na základních právech a svobodách žadatele garantovaných mezinárodními úmluvami o lidských právech. Překážka vycestování by měla být zároveň posuzována v časové posloupnosti nejenom k datu podání žádosti o azyl ale i podle aktuálního stavu v zemi původu žadatele o azyl.

Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud předmětné rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je nepřípustná.

S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud v předmětné věci již jednou o kasační stížnosti rozhodoval, bylo nutné právě projednávanou kasační stížnost posoudit z pohledu , podle nějž je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Podmínkou přípustnosti právě projednávané kasační stížnosti je tedy skutečnost, zda je v ní namítáno, že se městský soud neřídil závazným právním názorem zdejšího soudu. Tuto podmínku přitom nelze nahlížet zcela formálně: zcela postačí, bude-li nesoulad rozhodnutí městského soudu se závazným názorem Nejvyššího správního soudu vyplývat z obsahu kasační stížnosti. Tak tomu však v této věci není. Obsahem kasační stížnosti je pouze námitka stěžovatele, že se městský soud nezabýval překážkou vycestování, která ostatně nebyla uplatněna v žalobě a je proto sama o sobě nepřípustná ( ). Stěžovatel naopak sám uvádí, že se městský soud podrobně zabýval důvody neudělení azylu podle , 13 a 14 zákona o azylu, což mu právě Nejvyšší správní soud v předcházejícím řízení uložil. Z kasační stížnosti ani ze samého rozsudku městského soudu nevyplývá, že by se tento odchýlil od dříve vysloveného názoru Nejvyššího správního soudu; stěžovatel nic takového netvrdí ani nenapadá způsob, jakým se městský soud s důvody neudělení azylu vypořádal. Není proto naplněna podmínka přípustnosti kasační stížnosti podle za středníkem.

Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl postupem podle , podle nějž soud návrh odmítne, je-li nepřípustný.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2007

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu