Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 72/2006 - 39

č. j. - 40

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: JUDr. J. Ž., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o poskytnutí příplatku k důchodu podle , v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2006, č. j. - 13,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Shora citovaným rozsudkem krajského soudu byla zamítnuta žaloba žalobce JUDr. J. Ž., jíž se domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále též „žalovaná“) ze dne 14. 2. 2006, kterým byla žádost žalobce o poskytnutí příplatku k důchodu podle zamítnuta.

Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodu podle , (dále jen „“). Namítá, že žalovaná i krajský soud nesprávně hodnotí podmínku č. 2 druhá věta „jeho část nebo vazbu v rozhodné době pro trestní čin, který byl rehabilitován podle citovaných zákonů“ a přitom poukazuje na to, že tuto problematiku podrobně vysvětluje ve svém podání z 11. 3. 2006 a prokazuje předávanými doklady krajskému soudu. Podle stěžovatele nelze vytrhávat daný případ ze skutečností dané doby a nechápat smysl zákonných ustanovení v jejich aplikaci. Obecné ustanovení zákonů je povinností soudu aplikovat na rozhodovaný konkrétní případ, což se v tomto případě nestalo.

Žalovaná ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkázala na své vyjádření ke stěžovatelově žalobě a na odůvodnění napadeného rozsudku, s jehož obsahem se ztotožňuje. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Po předložení kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu, tento soud vrátil kasační stížnost se spisy krajskému soudu k odstranění vad podání kasační stížnosti ve smyslu Krajský soud usnesením ze dne 8. 12. 2006, č. j. - 28, ve smyslu pokynu Nejvyššího správního soudu stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost sdělením, v jakém rozsahu rozsudek napadá, a uvedl důvody kasační stížnosti podle , neboť kasační stížnost je bez příslušné konkretizace.

Na uvedené usnesení krajského soudu stěžovatel reagoval podáním ze dne 15. 12. 2006, v němž uvedl, že rozsudek krajského soudu napadá v celém rozsahu podle , a dále uvedl, že předpokládá, že krajskému soudu byly předány materiály, které k žádosti o příplatek k důchodu podle přiložil. Jiné doklady nevlastní.

Stěžovatel ve své kasační stížnosti uplatňuje důvod podle , tj. tvrzenou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Stěžovatel však ani po obdržení výzvy k odstranění vad podání své kasační stížnosti, tuto kasační stížnost blíže nekonkretizoval uvedením, v čem spatřuje nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem. Na stěžovateli bylo, aby reagoval na důvody uvedené v rozsudku krajského soudu, které krajský soud vedly k zamítnutí stěžovatelovy žaloby. Takto však stěžovatel nepostupoval, když pouze odkázal na své podání z 11. 3. 2006, tj. z doby před vydáním rozsudku krajského soudu. Rovněž stěžovatelův poukaz na materiály, které byly předány krajskému soudu, související s jeho žádostí o příplatek k důchodu podle , nemůže vést k posouzení jeho tvrzené nezákonnosti napadeného rozsudku krajského soudu. Vzhledem k tomu, že v kasační stížnosti stěžovatel nijak nekonkretizoval důvody, v nichž spatřuje nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, přičemž vadu svého podání neodstranil ani k výzvě krajského soudu, přestože byl poučen o následcích nesplnění uložených povinností, Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než ve smyslu a (za použití ) kasační stížnost odmítnout.

Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu