Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 51/2007 - 84

č. j. - 86

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2006, č. j. - 25, o námitce podjatosti vznesené žalobcem mj. vůči soudcům 6. senátu zdejšího soudu,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 1. 2006, č. j. - 8, odmítl žalobcovo podání o náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. 1. 2006 kasační stížnost. Vzhledem k tomu, že tato stížnost neobsahovala předepsané zákonné náležitosti, vyzval městský soud žalobce (dále též „stěžovatel“) k jejímu doplnění a současně jej poučil o povinném zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti. Podáním ze dne 24. 1. 2006 požádal stěžovatel o ustanovení advokátky Mgr. Pavly Frodlové. Městský soud následně přezkoumal stěžovatelovy majetkové a výdělkové poměry a svým výše citovaným usnesením ze dne 24. 3. 2006 rozhodl, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto jeho návrh na ustanovení zástupce zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včas další kasační stížnost, jež byla předložena k projednání Nejvyššímu správnímu soudu Městským soudem v Praze dne 15. 9. 2006 a které byla přidělena spisová značka .

Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 26. 7. 2007 poučil účastníky řízení o tom, že danou věc bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada Tomková, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců čtvrtého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.

Na uvedené poučení reagoval stěžovatel podáním ze dne 6. 8. 2007, v němž mj. uvedl, že všichni soudci Nejvyššího správního soudu jsou „přímo ze , vyloučeni z projednávání jeho věci, v čele s JUDr. Baxou, protože rozhodovali v předcházejících řízeních v této věci.“

K námitce podjatosti se vyjádřili všichni členové senátu, který má podle rozvrhu práce o kasační stížnosti stěžovatele rozhodnout (JUDr. Milada Tomková, JUDr. Brigita Chrastilová a JUDr. Bohuslav Hnízdil) a všichni tři shodně uvedli, že se necítí podjati a že v dané věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. nemají ke stěžovateli žádný vztah; osobně jej neznají, nepodíleli se na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Stěžovatel v rozporu s neuvedl žádný relevantní důvod a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli na rozhodování v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak (kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat). Taková situace však v posuzované věci nenastala a výslovně není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. NSS), v němž bylo jasně vyloženo, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků.

Vzhledem ke shora řečenému a také se zřetelem k tomu, že sami výše jmenovaní soudci uvedli, že se necítí být v této věci podjati, neshledal druhý senát Nejvyššího správního soudu návrh stěžovatele na vyloučení soudců 6. senátu zdejšího soudu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. důvodným.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 a contr.).

V Brně dne 28. srpna 2007

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu