Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 34/2007 - 60

č. j. - 60

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce R. G., zastoupeného JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 19, Náchod, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2006, č.j. OAM-989/VL-18-ZA04-R2-2004, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 29. 9. 2006, č. j. - 24, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2007, č. j. - 53,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 29. 9. 2006, č. j. - 24, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 4. 2007, č. j. - 53, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2006, č.j. OAM-989/VL-18-ZA04-R2-2004. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci azyl podle , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; současně na žalobce nevztáhl překážku vycestování podle zákona o azylu. (pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu termín „azyl“ nahrazen pojmem „mezinárodní ochrana“.)

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do byl zaveden novelou č. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Namítá-li stěžovatel, že žalovaný nesprávně označil za nevěrohodnou jeho výpověď v rámci řízení o udělení azylu, kdy stěžovatel namítal pronásledování z politických důvodů, v průběhu pohovorů se však objevily rozpory v jeho výpovědích týkajících se znalostí politické situace v Arménii, jež byly způsobilé zpochybnit hodnověrnost jeho tvrzení, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na rozsudek ze dne 19. 8. 2004, č. j. - 36, publikovaný jako č. 903/2006 Sb. NSS, v němž se Nejvyšší správní soud zabýval nevěrohodností tvrzení žadatele o azyl v řízení o udělení azylu. Intenzitou politické angažovanosti a jejím vlivem na důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu se již Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze dne 5. 2. 2004, č. j. -68, www.nssoud.cz. Pokud jde o přesvědčení stěžovatele, že obsah jeho výpovědí týkajících se politického pronásledování mohl být v řízení o udělení azylu nesprávně tlumočen, pak je zapotřebí poukázat na to, že se jedná o skutečnost uplatněnou nově až v řízení o kasační stížnosti, ačkoliv ji žalobce mohl uplatnit již v řízení žalobním. S ohledem na , podle něhož ke skutečnostem uplatněným po vydání rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud nepřihlíží, se jedná o nové skutkové tvrzení a Nejvyšší správní soud se jím proto nezabýval. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že rozhodnutí žalovaného trpí vadou, neboť podle něj není podepsáno oprávněnou osobou, pak takovou námitkou se již Nejvyšší správní soud zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž lze např. jmenovat rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 29. 1. 2004, č. j. - 54, publikovaný jako č. NSS, v němž soud dospěl k závěru, že „není-li vyhotovení správního rozhodnutí, které je doručeno účastníkovi, opatřeno vlastnoručním podpisem oprávněné osoby, ale jen předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby, úředním razítkem a doložkou „za správnost“ podepsanou osobou, která stejnopisy písemného vyhotovení pořídila, pak takový postup neodpovídá . Za situace, kdy je součástí správního spisu vyhotovení rozhodnutí, které je podepsáno oprávněnou osobou a je i jinak bezvadné, nezakládá tato vada nicotnost rozhodnutí, neboť je zřejmé, že rozhodnutí skutečně vydala k tomu oprávněná osoba.“

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. července 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu