Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 46/2007 - 26

č. j. - 28

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. P., proti žalovanému: Magistrát města Kladno, se sídlem Kladno, náměstí Starosty Pavla 44, v řízení o žalobě žalobce na ochranu proti nečinnosti žalovaného, vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na vyloučení soudkyně Olgy Stránské z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudkyně Olga Stránská n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2007, č. j. - 17, uložil žalobci, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení jednoznačně uvedl, zda se svou žalobou ze dne 2. 4. 2007 domáhá ochrany proti nečinnosti správního orgánu nebo ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu. Krajský soud současně zamítl žádost žalobce o osvobození od placení soudních poplatků.

Podáním ze dne 30. 5. 2007 (podle obsahu se jedná o kasační stížnost) se žalobce domáhal zrušení tohoto usnesení z důvodu jeho nezákonnosti. Žalobce konstatoval, že soud dělá pouze kroky, aby ve věci nemusel rozhodovat, a vznesl námitku podjatosti soudkyně Olgy Stránské. Její podjatost žalobce spatřoval v její účasti na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2006, č. j. - 30, a v účasti na zamítnutí žaloby ze dne 9. 6. 2006.

Přípisem ze dne 11. 6. 2007, č. j. - 20, Krajský soud v Praze žalobce vyzval, aby do dvou dnů soudu sdělil, zda vznáší námitku podjatosti proti předsedkyni senátu Olze Stránské z důvodu její účasti na rozhodování ve věci sp. zn. .

Tento přípis byl žalobci uložen na poště 272 01 Kladno dne 13. 6. 2007 poté, kdy žalobce nebyl zastižen poštovní doručovatelkou v místě svého pobytu (K., B. 971). Žalobci byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl, což však v odběrní lhůtě neučinil, a zásilka se vrátila zpět krajskému soudu. Předmětný přípis se proto považuje za doručený dnem 25. 7. 2007, tj. prvním pracovním dnem následujícím po posledním dnu zákonem stanovené desetidenní lhůty k uložení zásilky na poště 272 01 Kladno ( a , , ve znění pozdějších předpisů, a , 3 a , , ve znění pozdějších předpisů).

Žalobce na zmíněnou výzvu nijak nereagoval, proto krajský soud dne 10. 7. 2007 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 13. 7. 2007, č. j. - 24, vrátil spis krajskému soudu k doplnění vyjádření soudkyně Olgy Stránské k námitce podjatosti.

Soudkyně Olga Stránská k námitce podjatosti přednesené žalobcem uvedla, že k projednávané věci, ani k účastníkům řízení nemá žádný vztah a ve věci se necítí podjatá. Poté byl dne 24. 7. 2007 spis krajského soudu opětovně předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

Nejvyšší správní soud předesílá, že námitku podjatosti uplatněnou žalobcem považuje za dostatečně konkrétní a srozumitelnou, aby o ní mohl rozhodnout.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce,

nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „“) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (y).

Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníku řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý, vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též ).

Z podání žalobce vyplývá, že důvod podjatosti soudkyně Olgy Stránské spatřuje v tom, že se účastnila rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , resp. že se účastnila rozhodování o žalobě ze dne 9. 6. 2006, která byla zamítnuta. Za další uplatněný důvod podjatosti lze považovat tvrzení žalobce, že soud dělá pouze kroky, aby ve věci nemusel rozhodovat.

První žalobcem uplatněný důvod podjatosti představuje okolnost, která spočívá v účasti soudkyně Olgy Stránské na rozhodování v jiných věcech a podle není důvodem pro vyloučení této soudkyně z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

Druhý důvod podjatosti uplatněný žalobcem pak představuje okolnost, která spočívá v postupu soudkyně Olgy Stránské v řízení o projednávané věci. Podle tato skutečnost rovněž není důvodem pro vyloučení jmenované soudkyně z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

Nejvyšší správní soud podotýká, že důvodem pro vyloučení soudce může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností, žalobce ostatně podobné skutečnosti ani netvrdil.

Se zřetelem k tomu, že důvody uplatňované žalobcem nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Olgy Stránské, neboť jsou založeny pouze na tvrzení žalobce o postupu této soudkyně v projednávané věci a jejím rozhodování v jiných věcech, a dále vzhledem k tomu, že se Olga Stránská necítí být podjatá, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na její vyloučení z projednávání a rozhodování této věci důvodným.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že soudkyně Olga Stránská není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. července 2007

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu