Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 37/2007 - 25

- 27

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce Ing. K. S., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Lidická 11, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2007, č. j. ZKI-O-2/18/2007, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudců správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudci správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Jan Tomáš, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2007, č. j. ZKI-O-2/18/2007, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce ze dne 7. 1. 2007 a potvrzeno usnesení Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, ze dne 28. 12. 2006, č. j. PD-3378/2006-301-6. Věci byla přidělena spisová značka .

Krajský soud v Českých Budějovicích poučil účastníky řízení o tom, že danou věc budou podle rozvrhu práce projednávat a rozhodovat soudci Mgr. Helena Nutilová, JUDr. Věra Balejová, JUDr. Jan Tomáš nebo JUDr. Marie Krybusová, a o možnosti vyjádřit se k osobám soudců, a to ve lhůtě dvou týdnů.

Na uvedené poučení reagoval stěžovatel včasným podáním doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 30. 5. 2007, ve kterém uvedl, že vznáší námitku podjatosti proti soudcům Mgr. Heleně Nutilové, JUDr. Věře Balejové a JUDr. Janu Tomášovi. Tuto námitku stěžovatel odůvodnil pochybností o nepodjatosti zmíněných soudců v souvislosti s usnesením ze dne 24. 1. 2007, č. j. – 47, kterým byla odmítnuta jeho žaloba ve věci neplatnosti y – oznámení o opravě chyby v katastru nemovitostí. Z dalšího odůvodnění námitky vyplývá, že bylo rozhodnuto již dříve tímto soudem ve věcně totožné problematice, což je podle něj nepřípustné.

K námitce podjatosti se vyjádřili soudci zařazení dle rozvrhu práce Krajského soudu v Českých Budějovicích pro rok 2007 do správního úseku, kteří přicházejí v úvahu o žalobě stěžovatele rozhodnout. Soudci shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci samé ani k jejím účastníkům a není jim známa ani žádná skutečnost, která by je z rozhodování ve věci vylučovala. Uplatněnou námitku s důvodem podjatosti díky předchozímu rozhodování v obdobné věci nepovažují za důvodnou.

Podle , , v platném znění (dále jen „ “), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně nález Ústavního soudu sp. zn. ).

Námitku podjatosti odůvodňuje žalobce tím, že zde existuje předpoklad posouzení jeho věci na základě již jednou vysloveného závěru výše uvedenými soudci správního úseku. Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je dle ustanovení skutečnost, že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, za předpokladu, že jde o totožnou věc, kdy podílem na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak, kdy jako člen senátu Nejvyššího správního soudu by věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce, a měl by ji znovu projednávat. Taková situace však v posuzovaném případě nenastala a výslovně není ani namítána.

S ohledem na skutečnost, že rozhodování v jiné věcně obdobné věci není důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o podjatosti soudců, kteří v dané věci mají rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že sami tito soudci se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení soudců z projednávání a rozhodování posuzované věci důvodným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. června 2007

JUDr. Radan Malík

předseda senátu