Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 258/2006 - 60

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Ludmily Valentové a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: T. I., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2006, č. j. - 36,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Ministerstvu vnitra se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 11. 1. 2006, č. j. OAM - 2267/VL - 20 - ZA09 - 2005, byla žádost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka osobně dne 26. 1. 2006 v zákonné lhůtě žalobu ke Krajskému soudu v Brně, jíž se domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného. Podáním ze dne 30. 6. 2006, jež bylo tomuto soudu doručeno 3. 7. 2006, požádala stěžovatelka poté, kdy bylo o žalobě pravomocně rozhodnuto, o ustanovení bezplatného zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Krajský soud dne 14. 7. 2006 zaslal stěžovatelce „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ s tím, aby ho po vyplnění vrátila soudu ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2006, č. j. - 36, bylo rozhodnuto tak, že stěžovatelce se neustanovuje zástupce z řad advokátů. V odůvodnění svého usnesení krajský soud uvedl, že stěžovatelka byla vyzvána přípisem ze dne 14. 7. 2006, č. j. - 33, který jí byl doručen fikcí podle ust. . dne 20. 7. 2006, k prokázání svých majetkových a osobních poměrů. Ve stanovené lhůtě, ani později, však stěžovatelka neosvědčila své majetkové poměry, vůči soudu zůstala nečinná. Z tohoto důvodu soud nemohl posoudit předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a stěžovatelce tak advokát nebyl soudem ustanoven.

Proti uvedenému usnesení, které bylo doručeno 13. 11. 2006, podala stěžovatelka v zákonné lhůtě dne 15. 11. 2006 kasační stížnost, v níž uvedla s odkazem na a 4 d porušení práv garantovaných u, neboť nemluví a špatně rozumí česky. Dále namítla porušení ustanovení § , 4, 14, 15 a 17 , o správním řízení (dále jen „ “), neboť v daném případě byla porušena její procesní práva, což vedlo podle jejího mínění k jednostrannému hodnocení situace. Pokud jde o zaslaný tiskopis pro zjištění osobních a majetkových poměrů, požádala o náhradní doručení formuláře 060 s překladem do ukrajinského jazyka s tím, že na vyžádání poskytne důkazy. Stěžovatelka navrhla, aby usnesení krajského soudu bylo vzhledem k uvedenému pro nezákonnost zrušeno a současně požádala o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná.

Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s ustanovením , 3 , (dále jen „ “), vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatelka podala kasační stížnost z důvodů, které lze podřadit pod , tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Takovouto nezákonnost Nejvyšší správní soud nezjistil, neboť z obsahu spisu vyplývá, že stěžovatelka nesplnila krajským soudem uloženou povinnost doložit své osobní, majetkové a výdělkové poměry ve lhůtě stanovené soudem. Ustanovení zástupce účastníku řízení přitom ve smyslu připadá v úvahu u navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv. V tomto případě však stěžovatelka neprokázala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanovené v , když k výzvě soudu nedoložila svoje osobní, majetkové a výdělkové poměry, krajský soud proto postupoval správně, když z tohoto důvodu její žádost pro ustanovení zástupce zamítl. Ze zásilky zaslané stěžovatelce přitom vyplývá, že při doručování písemnosti nebyla zastižena, písemnost proto byla uložena na poště, o čemž byla stěžovatelka vyrozuměna a poučena o tom, že si má písemnost co nejdříve vyzvednout. Stěžovatelka tak však neučinila, takže písemnost byla vrácena zpět krajskému soudu.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že se Krajský soud v Brně napadeným usnesením nedopustil nezákonnosti spočívající v odmítnutí návrhu ve smyslu Kasační stížnost není důvodná, a proto ji Nejvyšší správní soud zamítl ( ). Za této procesní situace, kdy bylo o kasační stížnosti rozhodnuto, se Nejvyšší správní soud již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu