Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 52/2007 - 129

č. j. - 130

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: S. I. I., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. - 110,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou osobně u Městského soudu v Praze dne 22. 2. 2007 se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 2. 2004, č. j. OAM-76/LE-04-06-2004. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovateli udělen azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu téhož zákona. Shora uvedené usnesení městského soudu vycházelo z toho, že se stěžovatel nezdržoval v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil a že stěžovatelův pobyt nebylo možno zjistit.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2006, č. j. - 108, byl stěžovateli ustanoven pro řízení opatrovník, neboť soud dospěl k závěru, že stěžovatel je neznámého pobytu. Ze zprávy PoS S. p.R., kam byl stěžovatel umístěn, ze dne 5. 4. 2006 bylo zjištěno, že stěžovatel je na dlouhodobém opuštění PoS a jako místo pobytu uvedl adresu: Z. 6, P. 6. Ze zprávy PČR, MO Dejvice, ze dne 31. 5. 2006 bylo zjištěno, že na uvedené adrese se žalobce nezdržuje, když dokonce číslo orientační 6 nemá přiděleno žádný vchod a žádná osoba zde nemá trvalé bydliště. Ze zprávy PoS S. p. R. ze dne 7. 7. 2006 však opětovně vyplynulo, že stěžovatel je na dlouhodobém opuštění PoS na adrese Z.6, P.6. Z těchto důvodů byl stěžovateli soudem ustanoven opatrovník (Organizace pro pomoc uprchlíkům, sídlem V. 24, P. 7). Vzhledem k tomu, že mezitím nevyšlo místo pobytu stěžovatele najevo, rozhodl Městský soud v Praze kasační stížností napadeným usnesením, že se řízení zastavuje, neboť stěžovatel se nezdržoval v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil [ ], a dále z důvodu, že stěžovatelův pobyt nebylo možno zjistit [ ]. K vydání usnesení o zastavení řízení přitom dle postačí alternativní naplnění jedné z uvedených podmínek, v daném případě však byly tyto dvě podmínky splněny dokonce kumulativně.

Usnesení o zastavení řízení bylo opatrovníkovi stěžovatele doručeno v úterý dne 16. 1. 2007. Dne 9. 2. 2007 se stěžovatel dostavil na Městský soud a osobně si toto usnesení s vyznačenou doložkou právní moci přebral. Dne 22. 2. 2007 pak byla proti tomuto usnesení podána kasační stížnost.

Podle , (dále též „ “) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení opatrovníkovi, tedy úterý 16. 1. 2007. Poslední den lhůty připadá na úterý 30. 1. 2007, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Skutečnost, že si stěžovatel osobně přebral pravomocné usnesení dne 9. 2. 2007, je právně irelevantní. Kasační stížnost podaná 22. 2. 2007 je tak opožděná.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle , odmítnout.

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. června 2007

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu