Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 29/2007 - 62

- 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce M. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o námitce podjatosti,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Olga Charvátová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce v průběhu ústního jednání ve věci vedené Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. , které se konalo dne 16. 1. 2007, uvedl do protokolu, že vnáší námitku podjatosti vůči samosoudkyni JUDr. Olze Charvátové a členům posudkové komise, neboť nechtějí jít do detailů v jeho věci a samosoudkyně nedovolila diskuzi mezi žalobcem a Mgr. Turkovou jednající za žalovanou v tom, aby mu tato předčítala z přílohy 2 k , např. jaká je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u cukrovky.

Z tohoto důvodu byla věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k řízení a rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči samosoudkyni JUDr. Olze Charvátové. Ve vyjádření k námitce podjatosti samosoudkyně JUDr. Olga Charvátová uvedla, že žalobce zná pouze služebně z této věci.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „ “) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).

Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat také v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce disponuje určitým, nikoliv nezaujatým, vztahem k věci, případně účastníkům.

Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení samosoudkyně JUDr. Olgy Charvátové z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. nejsou splněny. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o poměru této soudkyně k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, rovněž tak netvrdil, že by se podílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Námitky žalobce směřují výhradně proti postupu samosoudkyně v průběhu ústního jednání. Podle ustanovení jednání zahajuje a řídí předseda senátu (samosoudce). Podle odst. 5 citovaného ustanovení mohou v průběhu jednání soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci. Podrobněji je průběh jednání upraven ve , ve znění pozdějších předpisů, kde v je stanoveno, že klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce), a podle odst. 6 citovaného ustanovení jsou osoby přítomné v jednací síni povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj. Skutečnosti uváděné jako důvod pro vyloučení soudkyně JUDr. Olgy Charvátově proto nejsou důvodem ve smyslu ustanovení pro její vyloučení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. května 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu