Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 38/2007 - 40

č. j. - 40

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2006, č.j. OAM-150/LE-C09-C09-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. – 22,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 22. 3. 2006, č.j. OAM-150/LE-C09-C09-2006. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Pokus o doručení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. – 22, stěžovateli byl učiněn dne 13. 2. 2007 na adresu hlášeného pobytu, zjištěnou z databáze Ministerstva vnitra. Provedeným šetřením z předmětné databáze, kdy na adresu stěžovatelem uvedenou v žalobě se nepodařilo doručit předcházející zásilky s písemnostmi, byla zjištěna aktuální adresa pobytu stěžovatele v rozhodné době. Stěžovatel však nebyl zastižen a zásilka byla proto uložena a stěžovatel o jejím uložení vyrozuměn s tím, že pokud si zásilku nevyzvedne do deseti dnů ode dne uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení; stěžovatel zásilku ve stanovené lhůtě nepřevzal a zásilka byla dne 6. 3. 2007 vrácena zpět Krajskému soudu v Praze s tím, že nebyla adresátem v odběrní lhůtě vyzvednuta. Právní fikce doručení rozhodnutí nastala tedy podle ust. a ve spojení s ust. v pátek dne 23. 2. 2007. Dne 19. 3. 2007 podal stěžovatel osobně u Krajského soudu v Praze kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku včetně návrhu na přiznání odkladného účinku a návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost podání kasační stížnosti. Podle ust. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle ust. soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Podle ust. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle ust. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Jak již bylo výše uvedeno, dnem doručení rozhodnutí je pátek dne 23. 2. 2007, kdy nastala právní fikce doručení rozsudku žalobci podle ust. a ve spojení s ust. Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti začala žalobci běžet v sobotu dne 24. 2. 2007 a skončila v pátek dne 9. 3. 2007. Kasační stížnost tedy měla být žalobcem podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 9. 3. 2007, aby lhůta pro její podání byla zachována; stěžovatel však podal kasační stížnost osobně u Krajského soudu v Praze až dne 19. 3. 2007. Nejvyšší správní soud proto podle ust. kasační stížnost jako opožděnou odmítl. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla podána opožděně, Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku ani o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. ve spojení s ust. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. května 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu