Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 33/2007 - 101

č. j. - 102

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně PhDr. E. M., CSc., zastoupené advokátkou JUDr. Hanou Klimovou se sídlem Tišnovská 6, Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru kultury a památkové péče, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2007 č. j. - 73,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně současně se žalobou, kterou podala proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2007 čj. , požádala, aby Krajský soud v Brně přiznal žalobě odkladný účinek. Návrh odůvodnila tím, že výkon nebo jiné právní následky napadených rozhodnutí by pro ni znamenaly nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se žádným způsobem nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob a ani není v rozporu s veřejným zájmem ( , – dále jen „ “).

Krajský soud usnesením, které je napadeno kasační stížností, rozhodl tak, že návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě ze dne 7. 2. 2007, směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2007 čj. , se zamítá. Současně poučil účastníky řízení, že proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost, v níž navrhuje, aby napadené usnesení krajského soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Současně navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přiznal této kasační stížnosti odkladný účinek.

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost jako nepřípustnou z těchto důvodů:

Podle ust. kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné.

Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodil, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné ve smyslu ust. (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č. j. - 172, které bylo uveřejněno pod č. NSS).

V rámci ústavní stížnosti, která byla podána proti tomuto usnesení, k této právní otázce zaujal stanovisko Ústavní soud. K problému uvedl, že Nejvyšší správní soud postupoval správně, když kasační stížnost směřující proti rozhodnutí krajského soudu, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku žalobě podané proti rozhodnutí správního orgánu, jako nepřípustnou odmítl. Rozhodnutím dočasným je nepochybně i rozhodnutí, kterým soud rozhoduje o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, a to bez ohledu na to, zda soud podanému návrhu vyhoví či nikoliv (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2005 sp. zn. ).

V projednávané věci Nejvyšší správní soud tedy zaujal názor, že kasační stížnost byla podána proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné; taková kasační stížnost je nepřípustná.

Podle ust. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh (kasační stížnost), jestliže návrh (kasační stížnost) je podle tohoto zákona nepřípustný. Nejvyšší správní soud proto podle tohoto ustanovení kasační stížnost odmítl, a to aniž by rozhodoval o návrhu na odklad její vykonatelnosti.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vychází z ust. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh (kasační stížnost) odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. května 2007

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu