Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 19/2007 - 86

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce, JUDr. Milady Tomkové, Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele Y. B., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2007, č. j. – 72,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2007, č. j. – 72, nebyl stěžovateli ustanoven zástupcem advokát pro řízení o kasační stížnosti. Krajský soud usnesení odůvodnil tím, že v potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, které stěžovatel předložil, neuvedl žádné příjmy, ani majetek, který by vlastnil a uvedl, že studuje češtinu, nemá právo být zaměstnán a za ubytování platí 2000 Kč měsíčně. Na základě výše uvedeného zjištění dospěl krajský soud k závěru, že u stěžovatele nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť věrohodně neprokázal své majetkové poměry, když v prohlášení o majetkových poměrech neuvedl žádný příjem a přitom za ubytování v soukromí platí nájem ve výši 2000 Kč měsíčně.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž vyjádřil s tímto usnesením nesouhlas a namítal, že nepřítomnost právníka a tlumočníka vedla k jednostrannému hodnocení situace. Byly podle něj porušena ustanovení § , 4, 14, 15 a 17 , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “). Dále poukázal na a 4 d a a 17 . Proto se domáhal zrušení napadeného usnesení a přiznání kasační stížnosti odkladného účinku.

Ministerstvo vnitra ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedlo, že stěžovatel o důvodech a skutečnostech, ze kterých krajský soud jeho žádost o ustanovení advokáta zamítl, nic neuvedl, např. zda krajskému soudu vůbec umožnil posoudit otázku naplnění podmínky stanovené v , že jsou u něj předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků vzhledem k jeho majetkovým a osobním poměrům. Pokud stěžovatel nebyl krajskému soudu nápomocen, aby mohlo být jeho žádosti vyhověno, potom není jeho nesouhlas se zamítavým rozhodnutím na místě a jeho kasační stížnost je nedůvodná.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení v souladu s ust. a 3 v rozsahu a z důvodů, které uplatnil stěžovatel v kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Nejvyšší správní soud dovodil podle obsahu kasační stížnosti, že se stěžovatel dovolává stížnostního důvodu podle , tj. nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky týkající se splnění podmínek pro ustanovení zástupce.

Podle ustanovení účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

Podle ustanovení věta prvá navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.

Z dikce citovaných ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky. Jednak se jedná o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a jednak je to třeba k ochraně jeho zájmů. V projednávané věci se krajský soud zabýval splněním první zákonné podmínky, a když shledal, že není splněna, druhou podmínkou se již pro neúčelnost nezabýval.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení, aby soud mohl posoudit, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. - 50, uveřejněné pod č. NSS).

Podle stěžovatelem vlastnoručně vyplněného potvrzení o výdělkových a majetkových poměrech je bez příjmu a jakéhokoliv osobního majetku. Tato tvrzení jsou však v rozporu se skutečností, že je ubytován v soukromí a za toto ubytování platí měsíčně 2000 Kč. Krajský soud proto nepochybil, když dovodil, že stěžovatel věrohodně neprokázal své majetkové poměry, a proto nesplňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku, a tím se i vylučuje splnění podmínky pro ustanovení zástupce podle Jak na to také ministerstvo vnitra ve vyjádření důvodně poukázalo, stěžovatel se k důvodům, pro které mu nebyl ustanoven advokát, vůbec nevyjádřil, takže pochybnosti o pravdivosti jím uvedených skutečností nadále přetrvávají.

Nejvyšší správní soud proto z důvodů výše uvedených kasační stížnost podle ustanovení zamítl. Ve věci rozhodl v souladu s , podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.

O stěžovatelem podaném návrhu, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek podle ust. , Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť by to bylo nadbytečné, když samo podání kasační stížnosti má podle zákona o azylu odkladný účinek.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , věta první ve spojení s , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a ministerstvu vnitra žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu