Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 45/2006 - 153

č. j. - 155

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci stěžovatele A. O., za účasti Magistrátu města Brna, odboru vnitřních věcí, se sídlem v Brně, Malinovského náměstí 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2005, č. j. - 115, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , o námitce podjatosti,

t a k t o :

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2004, č. j. – 72, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 7. 5. 2002, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městské části Brno - střed, komise k projednání přestupků ze dne 18. 3. 2002, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití podle , ve znění pozdějších předpisů a uložena mu pokuta ve výši 1000 Kč. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost a současně požádal, aby mu byl ustanoven jako zástupce advokát vzhledem k jeho sociálním poměrům. Stěžovatel poté, co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost, požádal i o osvobození od soudního poplatku vzhledem ke svým majetkovým a sociálním poměrům. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2005, č. j. - 115 byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto usnesení opět podal stěžovatel kasační stížnost.

V řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2005, č. j. - 115, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , bylo stěžovateli dne 16. 11. 2006 doručeno poučení o složení senátu, který bude tuto věc rozhodovat. Stěžovatel pak v podání, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 11. 2006, namítl podjatost soudkyně JUDr. Milady Tomkové.

Věc byla proto postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ( in fine), který vyzval stěžovatele dne 2. 2. 2007 ke konkretizaci námitek podjatosti a k uvedení jejich důvodů.

Stěžovatel zaslal Nejvyššímu správnímu soudu dvě podání ze dne 6. 12. 2006 a ze dne 12. 2. 2007. Ze všech podání lze dovodit, že stěžovatel spatřuje důvod podjatosti v tom, že JUDr. Milada Tomková rozhodovala již v jiných věcech, v nichž byl neúspěšný a že by tato soudkyně mohla být v příbuzenském vztahu s I. T. Posledně jmenovanou pak stěžovatel spojuje s věcmi vedenými u Městského soudu v Brně pod sp. zn. a sp. zn. , kde se řízení vleče po dobu několika let.

JUDr. Milada Tomková ve svých vyjádřeních ze dne 7. 12. 2006 a 14. 2. 2007 uvedla, že stěžovatele nezná a k věcem rozhodovaným Nejvyšším správním soudem, které podle rozvrhu práce projednává, nemá žádný z poměrů definovaných v ustanovení Rovněž nezná I. T. a vylučuje jakýkoliv příbuzenský poměr k této osobě, pokud jde o její příbuzné v řadě přímé a pobočné.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Stěžovatel uvádí, že JUDr. Milada Tomková by mohla být v příbuzenském vztahu s I. T., nicméně v žádném ze svých podání nespecifikuje, jakým způsobem takovýto poměr souvisí s projednávanou věcí, resp. jaká je příčina podjatosti. Dovozuje-li však účastník řízení podjatost soudce z jeho poměru k blíže určeným fyzickým osobám, aniž by však uvedl, v čem tento poměr spočívá a jakým způsobem souvisí s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání podílí, vznesená námitka podjatosti není důvodná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2004, č. j. - 319, www.nssoud.cz). Navíc, jak je uvedeno výše, JUDr. Milada Tomková ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2007 uvedla, že osobu jménem I. T. vůbec nezná a jakýkoliv příbuzenský poměr k ní vylučuje.

JUDr. Milada Tomková se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení a stěžovatel toto ani ve svých podáních nenamítá.

Ani rozhodování soudce v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl stěžovatel neúspěšný ( in fine); právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudkyně JUDr. Milady Tomkové z projednávání a rozhodování dané věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu