Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 224/2006 - 42

č. j. - 44

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. Š., zastoupeného JUDr. Petrem Tandlerem, advokátem se sídlem Liberec 1, nám. Dr. E. Beneše 3/19, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2005, č.j. OAM-1655/VL-10-11-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2006, č. j. – 20,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též „Krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 8. 2005, č.j. OAM-1655/VL-10-11-2005. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu bylo zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o udělení azylu z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu podle ust. , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění platném v době rozhodování o věci (dále jen „“). Žalovaný odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalobce je státním příslušníkem Slovenské republiky, tedy členského státu Evropské unie, a podle Protokolu o poskytování azylu státním příslušníkům států Evropské unie (dále jen „Protokol“), jež je dle článku 311 Smlouvy o založení Evropského společenství její nedílnou součástí, jsou členské státy Evropské unie s ohledem na úroveň ochrany lidských práv a svobod navzájem považovány jako bezpečné země původu pro všechny právní a praktické účely ve vztahu k azylové problematice. Současně ve vztahu ke Slovenské republice nenastal žádný z případů předvídaných cit. Protokolem proto, aby žalovaný mohl žádost zvažovat nebo přijmout k dalšímu zpracování. Na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žádost žalobce o udělení azylu v České republice jako členského státu Evropské unie je podle ust. nepřípustná.

Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2005 podal žalobce v zákonné lhůtě žalobu, kterou napadl rozhodnutí ve výroku o zastavení řízení pro nepřípustnost podle ust. . V žalobě pouze uvedl, že mu nebylo v rozhodnutí přesně a jasně odůvodněno neudělení azylu, žalovaný správní orgán nepostupoval tak, aby byl zjištěn úplný skutkový stav a z těchto důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a vadné.

Krajský soud v Ostravě předmětnou žalobu jako nedůvodnou rozsudkem zamítl. Po zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že v řízení před žalovaným správním orgánem nedošlo k žádnému porušení ustanovení , skutková zjištění, z nichž rozhodnutí žalovaného vycházelo, byla dostatečná a právní závěr žalovaného vyjádřený v rozhodnutí je v souladu se zákonem. Obsah správního spisu dokládá, že žalovaný si opatřil veškeré potřebné podklady pro své rozhodnutí a z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí, jakými úvahami byl správní orgán veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů na základě kterých rozhodoval. Ze spisového materiálu bylo prokazatelně zjištěno, že žalobce je státním příslušníkem Slovenské republiky, která dne 1. 5. 2004 přistoupila k Evropské unii, současně s Českou republikou. V projednávané věci bylo správně užito , neboť při rozhodování o žádosti o udělení azylu příslušníka jiného členského státu, Protokol ani jiný pramen komunitárního práva neupravuje postup státního orgánu členského státu a je tedy nutné v tomto směru vycházet z příslušných vnitrostátních právních předpisů.

Rozsudek Krajského soudu napadl žalobce včas podanou kasační stížností, s odkazem na možnost výjimečného udělení azylu z humanitárních důvodů, neboť jeho životní situace je ve státu původu, i když Slovenská republika je členem Evropské unie, se zřetelem na jeho rasový původ neúnosná. Stěžovatel dále požádal o přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření pokládá nově uváděné skutečnosti v podané kasační stížnosti za naplňující ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a navrhuje odmítnutí kasační stížnosti z důvodu nepřípustnosti.

Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost z následujících důvodů.

Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Stěžovatel v kasační stížnosti opírá důvod, pro který mu měl být udělen azyl z humanitárních důvodů, o špatnou životní situaci podmíněnou jeho rasovým původem, který však neuplatnil v řízení před Krajským soudem, ač je zřejmé, že tak učinit mohl. V řízení o kasační stížnosti nelze uplatnit důvod pro udělení azylu dosud neuplatněný, pokud stěžovatel měl možnost k jeho uplatnění v soudním řízení. Opírá-li kasační stížnost výhradně o nové důvody popírající správnost rozhodnutí Krajského soudu či žalovaného, jde o důvody kasační stížnosti, který jsou podle nepřípustné, neboť je stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno, ač tak učinit mohl. Jelikož kasační stížnost stěžovatele neobsahuje žádný jiný stížnostní důvod, je podle citovaného ustanovení nepřípustná. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele podle ust. ve spojení s ust. odmítl.

Návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se soud nezabýval, neboť podle ve znění účinném ode dne 13. 10. 2005 má podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ve věci azylu odkladný účinek.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. ve spojení s ust. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. března 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu