Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 66/2006 - 99

č. j. - 99

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Ing. V. M., proti žalovanému: Magistrát města Plzně, se sídlem Plzeň, Škroupova 5, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2006, č. j. - 71,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň – město se žalobce domáhal, aby soud 1) vyslovil, že žaloba je důvodná, 2) uložil žalovanému povinnost vydat správní rozhodnutí, v němž se bude zabývat požadavky obsaženými ve vyjádření žalobce ze dne 26. 7. 2004, 3) vyslovil, že ustanovení je v rozporu su, 4) uložil žalovanému povinnost vždy informovat žalobce o všech jednáních a řízeních týkajících se stavebních činností v těsném okolí bydliště žalobce způsobem účinným tak, aby se žalobce všech těchto jednaní mohl zúčastnit a bránit se, 5) uložil žalovanému povinnost zdržet se jakýchkoli stavebních a devastačních činností, zejména kácení stromů v okolí bydliště žalobce, a 6) uložil, aby náklady řízení byl povinen zaplatit žalobci přímo advokát žalovaného.

Usnesením ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. , Okresní soud Plzeň – město rozhodl tak, že vyslovuje svoji věcnou nepříslušnost k projednání a rozhodnutí věci a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně příslušnému.

Krajský soud v Plzni rozhodl shora označeným - kasační stížností napadeným rozsudkem, že žaloba se zamítá a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost.

Spis předložil Nejvyššímu správnímu soudu s předkládací zprávou, že kasační stížnost je podána opožděně. Nejvyšší správní soud se s tímto vyhodnocením nedodržení lhůty podání ztotožňuje.

Ze spisu Krajského soudu v Plzni vyplývá, že napadený rozsudek tohoto soudu, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podání kasační stížnosti do dvou týdnů ode dne jeho doručení, a to k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, byl uložen na poště dne 21. 7. 2006 z důvodu, že adresát nebyl zastižen. Stěžovatel rozsudek – jak vyplývá ze záznamu na doručence, který je stvrzen stěžovatelovým podpisem – převzal dne 7. 8. 2006.

Podle , (dále jen „“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle v návaznosti na a 3 a a , , ve znění pozdějších předpisů, platí, že nebyl-li adresát písemnosti, která se doručuje do vlastních rukou, zastižen v místě, které označil, uloží se písemnost na poště a adresát se o tom vyrozumí s tím, že si má písemnost vyzvednout. Nevyzvedne-li si písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; vychází se tedy z tzv. fikce doručení. Poslední den uvedené desetidenní lhůty počítané od uložení zásilky nastal v dané věci dne 31. 7. 2006 a tento den se považuje za den doručení písemnosti adresátovi. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem doručení), bylo v projednávané věci pondělí 31. 7. 2006 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom pondělí 14. 8. 2006. Tento den se totiž svým označením – pondělí – shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohlo být podání (kasační stížnost) odesláno s účinky zachování lhůty.

Podle otisku prezenčního razítka Krajského soudu v Plzni a záznamu na kasační stížnosti byla kasační stížnost u tohoto soudu podána osobně až dne 15. 8. 2006. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, která skončila v pondělí 14. 8. 2006. Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost podle , za použití , jako opožděně podanou odmítnout.

K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že fikce doručení neboli tzv. náhradní doručení je institutem, který – jsou-li k tomu dány zákonné předpoklady – zcela nahrazuje doručení skutečné. Proto s ním zákon také spojuje totožné následky: v případě stěžovatele tak v den následující po uplynutí posledního dne desetidenní úložní lhůty začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, a to bez ohledu na to, že se stěžovatel o obsahu doručované písemnosti nedozvěděl. Náhradní doručení je neúčinné pouze tehdy, pokud účastník soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržoval v den, kdy nebyl zastižen, a v 10 dnech následujících; žádný takový důkaz však stěžovatel soudu nepředložil a nic takového ani netvrdí. Podle údajů v kasační stížnosti stále bydlí na adrese totožné s tou, na niž mu rozsudek byl doručován.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. března 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu