Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 4/2007 - 39

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: L. J., zastoupena JUDr. Branislavem Renkerem, advokátem, se sídlem Hybernská 9, Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2006, č. j. - 14,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. České správě sociálního zabezpečení se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátu JUDr. Branislavu Renkerovi, se přiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 1300 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Praze zastavil řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 3. 2006, č. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o částečný invalidní důchod. Soud při svém postupu vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně při jednání dne 13. 9. 2006 do protokolu uvedla, že má nové lékařské nálezy, nechce se dále soudit a bere žalobu zpět.

Usnesení o zastavení řízení napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností, ve které uvádí, že žalobu nevzala zpět, ale žádala o odročení soudu a o nové prošetření OSSZ. Trvá na tom, aby jí byl důchod vrácen zpětně od února 2004, kdy jí byl odebrán. Stěžovatelce byl na její žádost usnesením ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka uplatňuje, že není právně znalá a nezná rozdíl mezi odročením a zpětvzetím žaloby. Dále uvádí, že z protokolu o jednání vyplývá, že účastníci jednání nebyli poučeni o svých procesních právech. Proto je napadené usnesení nezákonné.

Krajský soud po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu , (dále jen „ “), a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.

Kasační stížnost lze v případě rozhodnutí o zastavení řízení podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení , tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí. Nejvyšší správní soud je přitom podle a 3 při přezkumu vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu kasační stížnosti usnesení Krajského soudu v Praze a shledal, že kasační stížnost není důvodná.

V protokole o jednání ze dne 13. 9. 2006 je uvedeno následující (citace): „žalobkyně uvádí: můj zdravotní stav se zhoršil, mám nové lékařské nálezy ze září 2006. Po vysvětlení, že doba rozhodná, k níž se posuzuje zdravotní stav je v březnu 2006, nechci se dále soudit a žalobu beru zpět. Podám novou žádost o částečný invalidní důchod.“ V daném případě je nutno konstatovat, že projev vůle stěžovatelky je jednoznačný a není důvod pochybovat o tom, jak byl zaprotokolován. Stěžovatelka může kdykoli podat novou žádost o invalidní důchod. Podle soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Pouze pokud šlo o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí. V daném případě se o společný návrh více osob nejednalo. Postup soudu tedy nebyl shledán nezákonným.

Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že z protokolu o jednání vyplývá, že účastníci jednání nebyli poučeni o svých procesních právech. V daném případě je z citovaného protokolu zřejmé, že soud poskytl stěžovatelce při jednání vysvětlení týkající se doby rozhodné pro posouzení zdravotního stavu, a že po tomto vysvětlení stěžovatelka dospěla k závěru, že se již nechce dále soudit. Projev vůle, že se již „nechce dále soudit“ je natolik srozumitelný, že ani pro laika nevzbuzuje pochyby o právních důsledcích (zastavení řízení), a nedostatečnost v poučení o právech tak lze shledávat jen velmi stěží.

Nejvyšší správní soud tedy po posouzení námitek uplatněných v kasační stížnosti uzavírá, že neshledal nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Z těchto důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle zamítl.

Stěžovatelka ve věci úspěch neměla, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení ( a contrario). Právo úspěšné České správy sociálního zabezpečení na náhradu nákladů řízení je pak v projednávané věci ze zákona vyloučeno ( ).

Stěžovatelce byl k ochraně jejích zájmů pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát JUDr. Branislav Renker. Uvedený advokát podal dne 8. 7. 2007 vyúčtování za poskytnuté úkony právních služeb podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V tomto vyúčtování požadoval odměnu za 4 úkony právní služby, a to za ustanovení, převzetí a přípravu právního zastoupení, studium spisu, doplnění kasační stížnosti a následnou právní poradu v celkové částce 2000 Kč (při částce 500 Kč za jeden úkon právní služby). Dále uplatnil náhradu hotových výdajů v částce 1200 Kč. Podle advokátního tarifu náleží mimosmluvní odměna za každý z úkonů právní služby v uvedeném ustanovení uvedených. Podle advokátního tarifu náleží odměna za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem. Ustanovený advokát sice netvrdí, že se uskutečnila první porada se stěžovatelkou, což je podmínkou přiznání odměny za uvedený úkon, Nejvyšší správní soud však vyšel z toho, že v tomto případě lze výjimečně první poradu se stěžovatelkou nahradit studiem spisu, k němuž prokazatelně došlo. Samotné studium spisu přitom není takovým úkonem, za který náleží odměna podle advokátního tarifu. Podání písemného doplnění kasační stížnosti z 28. 11. 2006 pak je úkonem, za který náleží advokátu odměna podle advokátního tarifu. Ustanovený zástupce nevysvětluje, k čemu sloužila porada se stěžovatelkou ze dne 3. 12. 2006, k níž došlo až po podání doplnění kasační stížnosti, především však neuvádí, že by tato porada přesahovala jednu hodinu, což je podmínkou přiznání odměny za tento úkon podle advokátního tarifu. Ustanovenému advokátovi tak byla přiznána odměna za dva úkony právní služby, což spolu s náhradou hotových výdajů v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu) činí celkem částku 1600 Kč, která byla ustanovenému advokátovi přiznána.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. března 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu

OPRAVNÉ USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou JUDr. Bohuslavem Hnízdilem v právní věci žalobkyně: L. J., zastoupena JUDr. Branislavem Renkerem, advokátem, se sídlem Hybernská 9, Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2006, č. j. - 14,

takto:

Bod III. výroku rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2007, č. j. - 39, správně zní: „Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátu JUDr. Branislavu Renkerovi, se přiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 1600 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.“

Odůvodnění:

V písemném vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2007, č. j. - 38, bylo nedopatřením v bodě III. výroku tohoto rozsudku uvedeno, že ustanovenému zástupci žalobce, advokátu JUDr. Branislavu Renkerovi, se přiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 1300 Kč. Ustanovenému zástupci přitom byla přiznána odměna za 2 úkony právní služby (při částce 500 Kč za jeden úkon právní služby), kdy ke každému úkonu náleží režijní paušál stanovený podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v částce 300 Kč. Správně tedy měla být celková výše odměny ustanoveného zástupce 1600 Kč, nikoliv 1300 Kč, která byla uvedena nesprávně ve výroku rozsudku.

Podle , , předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení. V daném případě došlo k chybnému uvedení výše odměny ustanoveného advokáta, tato zjevná nesprávnost byla proto napravena opravným usnesením.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2007

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu