Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 116/2006 - 52

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: O. Y., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2006, č. j. - 34,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 14. 11. 2005, č. j. - 21, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 11. 2004, č. j. OAM-3330/VL-07-12-2004. Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Krajský soud se zbožnil se závěrem žalovaného, že stěžovatelka neuváděla skutečnosti svědčící o tom, že by mohla být vystavena pronásledování podle , a proto byla její žádost žalovaným právem zamítnuta.

V podané kasační stížnosti stěžovatelka současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Následně Krajský soud v Ostravě zaslal (doporučeně) stěžovatelce na adresu uvedenou v kasační stížnosti formulář – potvrzení o majetkových poměrech pro posouzení důvodnosti stěžovatelčiny žádosti, a to zároveň s výzvou, aby jej do 10 dnů vrátila soudu řádně vyplněný a podepsaný. Zásilku stěžovatelka podle údajů na doručence převzala dne 18. 1. 2005.

Krajský soud v Ostravě shora označeným napadeným usnesením ze dne 4. 4. 2006, rozhodl, že se stěžovatelce neustanovuje zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo odůvodněno tím, že stěžovatelka na výzvu soudu k doložení svých osobních, výdělkových a majetkových poměrů nereagovala. Nedoložila tak, že jsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a možnost ustanovení zástupce z řad advokátů. Současně stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce do doručení usnesení doložila do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a jeho prostřednictvím kasační stížnost doplnila způsobem ve výzvě uvedeným.

Usnesení Krajského soudu v Ostravě žalobkyně napadla včas podanou kasační stížností. V ní uvádí, že s usnesením soudu nesouhlasí, napadá je v celém v rozsahu a že soud při projednávání jejího návrhu na ustanovení zástupce pochybil, když nezjistil přesně a úplně skutkový stav, čímž porušil , a , o správním řízení (dále jen „ “) a v důsledku toho i nesprávně právně posoudil žádost o azyl; dále pochybil tím, že důkazy, které si opatřil pro rozhodnutí, nebyly úplné, čím došlo k porušení a a k nesprávnému posouzení skutkových a právních otázek; konečně pochybil tm, že jeho rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů. Krajskému soudu dále vytýká, že ve svém usnesení konstatoval, že jí zaslal výzvu k doložení majetkových poměrů a ona na ni nereagovala, ačkoli formou svého prohlášení potřebné skutečnosti soudu sdělila a neví tedy, jak dále by svá tvrzení mohla doložit. Stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšším správním soudem bylo napadené usnesení zrušeno, kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů. Ke kasační stížnosti pak připojila vyplněný formulář – potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením a 3 v rozsahu a z důvodů, které uplatnila stěžovatelka v kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

K otázce přípustnosti této kasační stížnosti Nejvyšší správní soud správní soud podotýká, že podle jeho konstantní judikatury v řízení u Nejvyššího správního soudu proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce žalobci není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41).

Nejvyšší správní soud dovodil podle obsahu kasační stížnosti, že se stěžovatelka dovolává stížnostního důvodu podle , tj. nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky týkající se splnění podmínek pro ustanovení zástupce.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě je zjevné, že tento soud řádně stěžovatelku vyzval k doložení jejích majetkových poměrů a tuto výzvu stěžovatelka převzala. Ze spisu krajského soudu je dále zjevné, že stěžovatelka na tuto výzvu nijak nereagovala a příslušný formulář zaslala až současně s kasační stížností proti usnesení o neustanovení zástupce z řad advokátů.

Podle věta prvá navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky: Jedná se o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení, aby soud mohl posoudit, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. - 50, uveřejněné pod č. NSS). Protože stěžovatelka nedoložila své osobní a majetkové poměry, na základě kterých by bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, krajský soud jí zástupce pro řízení o kasační stížnosti neustanovil. Její tvrzení, že tak učinila a krajský soud tudíž neprávem její žádost přesto zamítl není pravdivé, neboť rozhodnutí krajského soudu bylo vydáno dne 4. 4. 2006 (soud vyčkával na sdělení stěžovatelky více než 2 měsíce) a stěžovatelka formulář – potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech zaslala soudu až spolu s kasační stížností proti tomuto usnesení. Nedoložila tudíž splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků jako jednu z podmínek pro ustanovení zástupce podle Jelikož v řízení o kasační stížnosti je zastoupení advokátem povinné ( ) krajský soud se již nemusel zabývat hodnocením další podmínky pro ustanovení zástupce, tedy potřebou ochrany práv stěžovatele, což by bylo vzhledem k uvedenému nadbytečné.

Obecnou námitku stěžovatelky,v níž akcentuje porušení ustanovení , shledal Nejvyšší správní soud bezpředmětnou, neboť v řízení před krajským soudem se uplatňují procesní postupy dané (potažmo ve smyslu uvedeného zákona též ) a nikoli postupy podle , o správním řízení, takže k porušení ustanovení tohoto zákona krajským soudem nemohlo dojít.

Za situace, kdy stěžovatelce nebyl zástupce pro řízení o („hlavní“) kasační stížnosti ustanoven, bylo bezpředmětné zabývat se návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti neustanovení zástupce, neboť výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí nemohly znamenat pro stěžovatelku žádnou nenahraditelnou újmu ( použitý přiměřeně podle ), resp. přiznáním odkladného účinku by se právní postavení stěžovatelky nijak nezměnilo.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou podle ustanovení zamítl bez jednání postupem podle ustanovení citovaného zákona, neboť v postupu krajského soudu ani v hodnocení právní otázky tímto soudem neshledal pochybení.

Na stěžovatelce bude, aby pokud nepožádá znovu o ustanovení zástupce, doložila k výzvě soudu do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude v řízení o kasační stížnosti proti napadenému rozsudku zastupovat.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení věty první , neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s řízením o kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu