Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 10/2007 - 58

č. j. - 58

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: O. B. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2006, č. j. - 43,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou žalobou žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla u Krajského soudu v Brně rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 18. 4. 2006, č. j. OAM-860/VL-20-ZA-03-2005, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Podáním došlým Krajskému soudu v Brně dne 5. 6. 2006 stěžovatelka opakovaně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 7. 2006, č. j. – 43, rozhodl, že žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

Dne 14. 8. 2006 byla Krajskému soudu v Brně doručena kasační stížnost stěžovatelkou podaná k poštovní přepravě dne 11. 8. 2006, kterou Nejvyšší správní soud posoudil tak, že směřuje proti poslednímu (a stěžovatelce také naposledy doručenému) rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod jeho sp. zn. , tedy proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2006, č. j. – 43, jímž bylo rozhodnuto, že žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

Kasační stížnost je podána opožděně.

Ze spisu vyplývá, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně, v němž byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podání kasační stížnosti do dvou týdnů ode dne jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, bylo uloženo na poště dne 17. 7. 2006. Stěžovatelka je – jak vyplývá z číselného záznamu na doručence, který je stvrzen stěžovatelčiným podpisem – převzala dne 27. 7. 2006. Správnost tohoto záznamu je potvrzena prohlášením doručujícího orgánu, tedy pošty Z. u B.

Podle ustanovení musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle ustanovení zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle je lhůta je zachována,

bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle v návaznosti na a 3 ), ve znění pozdějších předpisů, a a téhož zákona platí, že nebyl-li adresát písemnosti, která nemusí být doručena do vlastních rukou, zastižen v místě, které označil, a doručujícímu orgánu se nepodařilo písemnost doručit vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá, uloží se písemnost na poště a adresát se o tom vyrozumí s tím, že si má písemnost vyzvednout.

Nevyzvedne-li si písemnost do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; vychází se tedy z tzv. fikce doručení. Poslední den uvedené třídenní lhůty počítané od uložení zásilky nastal v dané věci dne 20. 7. 2006 a tento den se považuje za den doručení písemnosti adresátovi. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem doručení), byl v projednávané věci čtvrtek dne 20. 7. 2006 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl potom čtvrtek dne 3. 8. 2006. Tento den se totiž svým označením – čtvrtek – shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohlo být podání odesláno s účinky zachování lhůty.

Podle záznamu pošty Praha 9 však byla doporučená zásilka obsahující kasační stížnost podána k poštovní přepravě až dne 11. 8. 2006. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, která skončila ve čtvrtek dne 3. 8. 2006. Ostatně opožděnost podání kasační stížnosti je patrna i z data jejího sepsání – dne 9. 8. 2006. Kasační stížnost by však byla podána opožděně i v případě, kdyby se lhůta pro podání kasační stížnosti odvíjela od faktického doručení rozhodnutí stěžovatelce; v takovém případě by posledním dnem lhůty byl čtvrtek 10. 8. 2006. Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost podle , za použití , jako opožděně podanou odmítnout.

K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že fikce doručení neboli tzv. náhradní doručení je institutem, který – jsou-li k tomu dány zákonné předpoklady – zcela nahrazuje doručení skutečné. Proto s ním zákon také spojuje totožné následky: v případě stěžovatelky tak v den následující po uplynutí posledního dne třídenní úložní lhůty začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, a to bez ohledu na to, že se stěžovatelka o obsahu výzvy nedozvěděla. Náhradní doručení je neúčinné pouze tehdy, pokud účastník soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržoval v den, kdy nebyl zastižen, a ve třech (popřípadě deseti, jde-li o zásilku určenou do vlastních rukou) dnech následujících; žádný takový důkaz však stěžovatelka soudu nepředložila. Ostatně z toho, že si zásilku desátý den od jejího uložení na příslušné poště převzala, svědčí o tom, že se na uvedené adrese zdržovala.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2007

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu