Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 68/2006 - 66

- 68

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobců: a) T. S., a b) nezl. S. T., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 15. 11. 2005, č. j. OAM-775/LE-JE01-JE01-2005, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2006, č. j. - 18,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci brojili u Krajského soudu v Praze žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2005, kterým zamítl žádost žalobců o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu. Krajský soud žalobu rozsudkem ze dne 24. 1. 2006 zamítl a zároveň žalobce poučil o tom, že proti jeho rozhodnutí mohou podat kasační stížnost, a sdělil jim též, že v řízení o kasační stížnosti musí být zastoupeni advokátem.

Žalobci podali proti usnesení včasnou kasační stížnost a dalším podáním požádali krajský soud o ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu nedostatku finančních prostředků. Usnesením ze dne 30. 3. 2006 uložil krajský soud žalobkyni a zástupkyni nezletilého žalobce, aby ve lhůtě deseti dnů zaslala soudu řádně vyplněné a doložené „potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Následně dne 25. 5. 2006 usnesením návrh žalobců na ustanovení advokáta zamítl a usnesením ze dne 30. 5. 2006 vyzval žalobce ke zvolení zástupce v řízení o kasační stížnosti a k doložení plné moci ve lhůtě 14 dnů. Na žádné z uvedených usnesení žalobci nereagovali a krajský soud předložil spis k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud vyslovil pochybnosti o zákonnosti doručování výše uvedených usnesení ze dne 30. 3., 25. 5. a 30. 5. 2006, vrátil spis Krajskému soudu v Praze a uložil mu, aby prověřil postup pošty v této věci.

Krajský soud poté zjišťoval stanovisko České pošty, s. p., ohledně způsobu doručování předmětných písemností. Z dopisu České pošty, s. p., ze dne 11. 10. 2006 pak mimo jiné vyplynulo, že žalobci byli dne 24. 3. 2006 z České republiky vyhoštěni. Soud se ještě jednou pokusil zjistit místo pobytu žalobců; tato snaha však byla neúspěšná, a proto krajský soud ustanovil usnesením ze dne 17. 10. 2006 žalobcům opatrovníka, a to administrativní pracovnici soudu. Tomuto opatrovníkovi pak znovu doručil usnesení o zamítnutí žádosti žalobců o ustanovení zástupce z řad advokátů a usnesení s výzvou ke zvolení zástupce a doložení plné moci soudu. Opatrovník na žádné z těchto rozhodnutí soudu ve stanovených lhůtách nereagoval, a proto krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podle ve spojení s zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

Na okraj Nejvyšší správní soud podotýká, že předmětná kasační stížnost by mohla být i odmítnuta pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem na základě užitého přiměřeně podle V takovém případě však je na místě upřednostnit postup dle zákona o azylu před uvedenými ustanoveními a řízení o kasační stížnosti zastavit.

Povinné zastoupení stěžovatele advokátem představuje v řízení o kasační stížnosti podmínku, která musí být splněna, aby kasační soud mohl o stížnosti jednat a rozhodnout; pokud stěžovatel podá kasační stížnost aniž by byl takto zastoupen, popřípadě aniž by takové zastoupení doložil, jde o nedostatek odstranitelný tím, že si dodatečně advokáta zástupcem zvolí, popřípadě plnou mocí již existující zastoupení doloží, či na základě podané žádosti mu zástupce ustanoví soud. Je na krajském soudu, aby se postupem podle pokusil neplnění této podmínky řízení odstranit a jen tehdy, bude-li tato snaha bezvýsledná, je dán důvod k odmítnutí kasační stížnosti.

Pokud však v azylové věci nastane situace, kdy u stěžovatele, který je zároveň žadatelem o azyl, nelze zjistit místo jeho pobytu, je na soudu aby řízení zastavil, bez ohledu na to, zda kasační stížnost má veškeré zákonné náležitosti a splněny jsou i všechny podmínky kasačního řízení, včetně povinného zastoupení advokátem, či nikoliv. Bylo by absurdní, aby krajský soud prostřednictvím opatrovníka, ustanoveného stěžovateli jako osobě neznámého pobytu, se pokoušel o odstranění nedostatku v povinném zastoupení, a poté, kdy bude stěžovatel advokátem zastoupen, kasační soud z důvodu neznámého pobytu stěžovatele řízení o kasační stížnosti zastavil. Stejnou optikou je třeba nahlížet i na některé další důvody zastavení řízení dle § 33 zákona o azylu. Je-li tedy v řízení najisto postaveno, že stěžovatel je osobou neznámého pobytu, je namístě řízení o kasační stížnosti zastavit, aniž by bylo třeba k tomuto způsobu skončení řízení přistoupit teprve poté, kdy nejsou shledány důvody pro odmítnutí kasační stížnosti.

Udělení státního občanství České republiky žalobcům, úmrtí žalobců, neznámé místo jejich pobytu či další podmínky zmíněné v ustanovení § 33 zákona o azylu jsou totiž natolik významné, že jejich naplnění znamená faktickou nemožnost pokračovat v soudním přezkumu azylového řízení, resp. zmaření účelu zákona o azylu. I v případě, že by podmínka řízení spočívající v nezastoupení stěžovatelů advokátem byla postupem soudu odstraněna, je neznámé místo pobytu žalobců zcela postačujícím důvodem pro zastavení řízení o kasační stížnosti; ostatně současné znění zákona o azylu ani další prostor pro jiný způsob rozhodnutí soudu nevytváří.

Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil z důvodu neznámého místa pobytu žalobců podle ve spojení s zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2007

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu