Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 62/2006 - 44

- 45

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce O. M., zastoupený JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou se sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, 460 01 Liberec, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2004, č. j. OAM-3048/VL-19-P25-2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 4. 2006, č. j. - 27,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 3. 2. 2004 neudělil žalovaný žalobci azyl podle , , 2 a , o azylu; zároveň vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu tohoto zákona.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 19. 2. 2004. Krajský soud tuto žalobu pro nedůvodnost dne 10. 4. 2006 zamítl.

Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž namítá, že v řízení před krajským soudem byla porušena jeho základní práva, jelikož mu nebyla umožněna účast v tomto řízení, když mu nebyla doručena výzva krajského soudu ve smyslu , takže se nemohl dostavit k jednání soudu. Rozhodnutí krajského soudu je proto stiženo nepřezkoumatelností podle

Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání odkladného účinku podle ; tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou, tím spíše, že dle zákona o azylu má podání kasační stížnosti odkladný účinek přímo ze zákona.

Kasační stížnost je nepřijatelná.

Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda kasační stížnost ve smyslu svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy možno ji považovat za přijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Námitkou, podle níž krajský soud porušil stěžovatelova práva tím, že mu nedoručil výzvu podle , ačkoliv ze spisu vyplývá, že bylo řádně doručeno, avšak stěžovatel svého práva na vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyužil, a soud tedy rozhodl bez jednání, se Nejvyšší správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 26. 2. 2004, č. j. - 50, publikovaném pod č. 641/2005 Sb. NSS, v rozsudku ze dne 10. 5. 2006, č. j. - 39, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 21. 6. 2006, č. j. - 78, www.nssoud.cz. Námitka, již žalobce učinil předmětem sporu, byla v judikatuře zdejšího soudu opakovaně řešena s týmž výsledkem, a krajský soud se nedopustil ani žádného pochybení, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na námitku, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti. Kasační stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; Nejvyšší správní soud ji proto shledal ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2007

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu