Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 43/2006 - 28

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele F. O., za účasti Ministerstva spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, v řízení o kasační stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006 č. j. – 15 a č. j. - 17, o námitce podjatosti,

t a k t o :

Předseda senátu JUDr. Jan Šanca n e n í vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usneseními ze dne 30. 3. 2006 č. j. – 15 vyloučil žalobu stěžovatele proti Ministerstvu spravedlnosti k samostatnému řízení a č. j. – 17 odmítl jeho žalobu proti Nejvyššímu státnímu zastupitelství, Veřejnému ochránci práv, Parlamentu České republiky, JUDr. Františku Mozgovi, bytem B., Š. 41, správci konkursní podstaty úpadce Rodinná záložna, spořitelní a úvěrní družstvo, se sídlem v Moravských Budějovicích, nám. ČSA 43 a Krajskému státnímu zastupitelství v Brně. Proti těmto usnesením podal žalobce podání označené jako kasační stížnost.

Krajský soud v Brně usneseními ze dne 24. 8. 2006 č. j. – 21 a č. j. – 23 vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení těchto usnesení zaplatil soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatel reagoval podáním ze dne 30. 8. 2006, v němž mimo jiné uvedl, že napadený soudce Šanca se neřídí rozsudkem 5 Ans 5/2005 – 59 a opakuje totéž co napáchal v předchozím soudním řízení ač ví, že podle ustanovení je z dalšího řízení vyloučen. Dále uvedl, že se domáhá rozhodnutí o zbavení JUDr. Jana Šanci funkce soudce pro soustavné pohrdání lidskými právy stěžovatele, pohrdání opravnými prostředky podle Úmluvy a pohrdání svými vlastními rozhodnutími.

Toto podání stěžovatele bylo podle svého obsahu posouzeno jako námitka podjatosti směřující proti předsedovi senátu JUDr. Janu Šancovi a postoupeno k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Ve vyjádření k námitce podjatosti předseda senátu JUDr. Jan Šanca uvedl, že žádný z důvodů podjatosti uvedených v není u něj dán a že stěžovatelem kritizovaný postup ve věci zákonným důvodem podjatosti není.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen "") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (y).

Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat také v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce disponuje určitým, nikoliv nezaujatým, vztahem k věci, případně účastníkům.

Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení předsedy senátu JUDr. Jana Šanci z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. nejsou splněny. Stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o poměru tohoto soudce k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, rovněž tak netvrdil, že by se podílel na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Námitky stěžovatele směřují výhradně proti postupu předsedy senátu v řízení o projednávané věci, konkrétně při vybírání soudního poplatku, která podle důvodem pro vyloučení soudce není. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2006

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu