Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 57/2006 - 32

č. j. - 34

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr.Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: A. E. B. A. E. E. S., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem, se sídlem Praha 4, Kloknerova 2212/10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o žalobě žalobce podané proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2006, č. j. OAM-1094/LE-05-07-2006, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na vyloučení soudců Krajského soudu v Praze z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudkyně Olga Stránská n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 9. 2006, č. j. OAM-1094/LE-05-07-2006, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce u Krajského soudu v Praze žalobu a navrhoval, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Ve spise se dále nachází vyjádření žalovaného k žalobě, podání žalobce ze dne 25. 10. 2006, usnesení Krajského soudu v Praze o ustanovení tlumočníka z jazyka arabského.

V podání ze dne 24. 10. 2006 uvedl žalobce, že podává stížnost, která se týká podjatosti krajského soudu, a to na základě informací získaných od lidí, kteří mu řekli, že tento soud je zaujatý vůči jeho případu, s tím, že odmítá sdělit jejich jména. Vyslovil názor, že soud bude jeho případ projednávat, aniž by byl nestranný, a dále uvedl, že cítí, že soud již v jeho věci rozhodl předem. Tímto způsobem byl zbaven práva na obhajobu a předložení důkazů svědčících o jeho obhajobě. Dále uvedl, že vzhledem k tomu, že nerozumí česky, mohlo by vzniknout nedorozumění mezi jím a tlumočníky. Proto žádá, aby soud nařídil jednání ve věci.

V podání zástupce žalobce ze dne 25. 10. 2006 je uvedeno, že zástupce vznáší na pokyn žalobce námitku podjatosti Krajského soudu v Praze, neboť žalobce se bezprostředně před jednáním, a to dne 24. 10. 2006 dozvěděl od určité osoby informaci, že ze strany soudu je předem rozhodnuto o jeho právní věci vedené pod sp. zn. . Žalobce se domnívá, že soud se nebude pečlivě zabývat návrhy na doplnění dokazování ani pečlivě zjišťovat skutkový stav věci. Žalobce má pochybnosti o nepodjatosti soudu, neboť podle jeho názoru se soud snaží jeho žádost zamítnout před uplynutím 45 denní lhůty ode dne podání žaloby a tak mu znemožnit jako účastníku řízení doplnit důkazy, jejichž opatření z jiné země je časově náročné a to zároveň za stavu, kdy žalobce nemá sám možnost do své země telefonovat a tak požadovat zaslání listinných důkazů. Proto je přesvědčený, že soud není nestranný a se zřetelem na způsob projednávání věci je podjatý.

K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně Olga Stránská tak, že v projednávané věci nemá žádný vztah k účastníkům, zástupci žalobce a ani k věci samé.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům, nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v článku 36 odst. 1d (dále jen „“) a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (článek 1 odst. 1y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorií nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovali (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též ).

V posuzované věci Nejvyšší správní soud uvádí, že byť se k námitce podjatosti vyjadřovaly soudkyně správního úseku krajského soudu, 4. senát tohoto soudu rozhodoval o vyloučení pouze soudkyně Olgy Stránské, která má, jak vyplývá ze spisu, podle rozvrhu práce rozhodovat o podané žalobě.

Z návrhu na vyloučení soudců Krajského soudu v Praze podaného žalobcem, vyplývá, že námitku podjatosti odůvodňuje tím, že se od nějaké osoby, jejíž jméno odmítá sdělit, dozvěděl, že ze strany soudu je předem rozhodnuto, a má pocit, že soud nebude řešit jeho věc nestranně.

K tomuto tvrzení Nejvyšší správní soud uvádí, že se jedná o nepodložené domněnky, kterými se nelze ani konkrétně zabývat. Pokud žalobce uvádí, že cítí, že soud o jeho věci rozhodl předem, lze konstatovat, že takový pocit je neopodstatněný. Z obsahu spisu plyne, že krajský soud dosud nerozhodl ve věci a jeho postup je zcela zřetelný, přičemž je zřejmé, že soud činí úkony směřující k nařízení jednání a rozhodnutí ve věci. Obava z toho, že soud znemožní žalobci doplnit důkazy, je zatím předčasná, neboť ve věci jednáno nebylo. Ostatně eventuelní námitky proti procesnímu postupu soudu může žalobce po vydání rozhodnutí případně uplatnit v opravném prostředku.

Se zřetelem k tomu, že důvody uplatňované žalobcem, nejsou důvody způsobilými vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně, která má v dané věci rozhodovat, neboť jsou založeny pouze na subjektivním hledisku žalobce, a dále vzhledem k tomu, že soudkyně Olga Stránská se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena, neshledal Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodování této věci důvodným, a rozhodl proto tak, že výše jmenovaná soudkyně není z projednávání a rozhodování věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , vyloučena.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu