Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 56/2006 - 30

č. j. - 32

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrívnové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: R. R. A. A., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem, se sídlem Praha 4, Kloknerova 2212/10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o žalobě podané žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2006, č. j. OAM-1130/LE-05-05-2006, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , k návrhu žalobce na vyloučení soudců Krajského soudu v Praze z projednávání a rozhodování této věci,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 9. 2006, č. j. OAM-1130/LE-05-05-2006, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce u Krajského soudu v Praze žalobu, v níž navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Spis uvedeného soudu obsahuje též vyjádření žalovaného k podané žalobě, usnesení ze dne 6. 10. 2006, č. j. – 12, o ustanovení tlumočníka z jazyka arabského Mgr. Emada Othmana, zaměstnance Poradny pro uprchlíky, a konečně podání stěžovatelova zástupce Mgr. Umara Switata ze dne 25. 10. 2006, jímž oznamuje převzetí zastoupení žalobce v této věci (doloženo současně předloženou plnou mocí), žádá o odročení soudem nařízeného jednání a vznáší též námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Praze.

Konkrétně uvádí, že v zastoupení svého mandanta a na jeho pokyn vznáší námitku podjatosti proto, že klient se bezprostředně před jednáním, a to dne 24. 10. 2006 dozvěděl od určité osoby informaci, že ze strany soudu je předem rozhodnuto o jeho právní věci vedené pod sp. zn. . Klient se domnívá, že soud se nebude pečlivě zabývat jeho návrhy na doplnění dokazování ani pečlivě zjišťovat skutkový stav věci. Má proto pochybnosti o nepodjatosti soudu, neboť podle jeho názoru se soud snaží jeho žádost zamítnout před uplynutím 45-ti denní lhůty ode dne podání žaloby a tak mu znemožnit jako účastníku řízení doplnit důkazy, jejichž opatření z jiné země je časově náročné, a to zároveň za stavu, kdy nemá sám možnost do své země telefonovat a tak požadovat zaslání listinných důkazů. Proto je žalobce přesvědčen, že soud není nestranný a se zřetelem na způsob projednávání věci je podjatý. Uvedl dále, že žalobce doplní důvody, které jej vedou k námitce podjatosti do 7 dnů.

K námitce podjatosti se vyjádřily soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, Eva Havlová, Olga Stránská a Dalila Marečková tak, že k účastníkům řízení, zástupci žalobce ani k věci samé nemají žádný vztah.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům, nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučení jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v článku 36 odst. 1 d (dále jen „ “) a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (článek 1 odst. 1 y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorií nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovali (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též ).

V posuzované věci Nejvyšší správní soud uvádí, že byť se k námitce podjatosti vznesené žalobcem vyjadřovaly všechny soudkyně správního úseku krajského soudu, jež věci tohoto druhu rozhodují, 4. senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval o vyloučení pouze soudkyně JUDr. Věry Šimůnkové, neboť to má, jak vyplývá ze spisu, podle rozvrhu práce uvedeného soudce rozhodovat o podané žalobě.

Z návrhu na vyloučení soudců Krajského soudu v Praze podané žalobcem vyplývá, že námitku podjatosti odůvodňuje tím, že se bezprostředně před jednáním, a to dne 24. 10. 2006 dozvěděl od určité osoby informaci, že strany soudu je předem rozhodnuto a je proto přesvědčen, že soud není nestranný. Přislíbil doplnit důvody, které jej vedly k vyslovení námitky podjatosti ve lhůtě 7 dnů od jejího vznesení, tj. do 3. 11. 2006. V uvedené lhůtě, ostatně ani později – až do předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu (15. 12. 2006) tak neučinil.

K výše uvedenému tvrzení žalobce Nejvyšší správní soud uvádí, že za dané situace jde o nepodložené domněnky, jimiž se pro jejich nekonkrétnost nelze zabývat. Pokud žalobce vyslovuje přesvědčení, že soud o jeho věci rozhodl předem, jde o přesvědčení ničím nepodložené, neboť jednání nařízené soudem na den 26. 10. 2006 bylo k žádosti žalobcova zástupce (za účelem opatření důkazů, které žalobce hodlá získat ze země původu a k rozhodnutí o námitce podjatosti) odročeno na neurčito. Z obsahu spisu je tedy zřejmé, že krajský soud dosud nerozhodl ve věci, přičemž jeho dosavadní procesní postup nevzbuzuje jakékoliv pochybnosti o nepodjatosti soudu. Naopak soud všem dosavadním návrhům žalobce vyhověl, ustanovil ve věci tlumočníka z jazyka arabského, odročil jednání tak, aby žalobce měl možnost opatřit si důkazy, které hodlal získat ze země původu a vyčkal též před předložením spisu Nejvyššímu správnímu soudu lhůty, v níž žalobce přislíbil doplnit důvody, které jej vedly k námitce podjatosti. Teprve po jejím marném uplynutí byl spis předložen Nejvyššímu správnímu soudu. Obava z toho, že soud znemožní žalobci doplnit důkazy je tudíž zatím předčasná a ničím nepodložená, neboť ve věci dosud jednáno nebylo. Ostatně eventuelní námitky proti procesnímu postupu soudu může žalobce uplatnit v opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o věci.

Se zřetelem k tomu, že důvody uplatňované žalobcem nejsou způsobilými vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně, která má podle rozvrhu práce ve věci rozhodovat, neboť jsou založeny pouze na subjektivním hledisku žalobce, a dále vzhledem k tomu, že soudkyně JUDr. Věra Šimůnková se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení této soudkyně z projednávání a rozhodování věci důvodným a rozhodl tak, že výše jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, vedené u uvedeného soudu pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. prosince 2006

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu