Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 201/2005 - 106

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: M. K., zastoupené Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem se sídlem Praha 7 - Holešovice, Jana Zajíce 36, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2005, čj. – 42,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 9. 2004, čj. OAM-2765/VL-20-08-2004 nebyl žalobkyni udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) a současně bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení zákona o azylu.

Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě. V žalobě ze dne 4. 10. 2004, která byla tomuto soudu doručena dne 6. 10. 2004 pouze uvedla, že v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice byla zkrácena na svých právech, a proto napadá předmětné rozhodnutí v plném rozsahu; dále parafrázovala některá ustanovení , o správním řízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a zákona o azylu, která měla být správním orgánem porušena; pokud jde o skutkové důvody, odkázala na spisový materiál, který se vztahuje k její žádosti o udělení azylu.

Podáním ze dne 12. 11. 2004 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2005, čj. 65 az 6/2004 – 42 bylo vysloveno, že se žalobkyni zástupce neustanovuje. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, ve které poukázala na svoji špatnou znalost českého jazyka, že se nemohla spojit s advokátem Mgr. A. Perepečenovem a že neobdržela formulář – „vzor 60“.

Krajský soud v Ostravě poté rozsudkem ze dne 28. 6. 2005, čj. – 49 žalobu zamítl. Tento rozsudek stěžovatelka napadla další kasační stížností. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2006 k této (posledně uvedené) kasační stížnosti byl tento rozsudek krajského soudu zrušen a žaloba byla odmítnuta, když zdejší soud dospěl k závěru, že žaloba stěžovatelky neobsahovala žádný žalobní bod a tento nedostatek podmínky řízení nebyl v zákonné lhůtě odstraněn. Krajský soud v Ostravě tedy měl poté, co uplynula zákonem stanovená lhůta pro podání žaloby, žalobu stěžovatelky podle odmítnout.

V dané právní věci zbývá rozhodnout o kasační stížnosti proti citovanému usnesení ze dne 24. 6. 2005. Při posouzení důvodnosti této kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Smyslem ustanovení zástupce žalobci soudem je, aby tento účastník řízení, který nemá dostatek finančních prostředků pro to, aby si sám zástupce zvolil, neutrpěl v řízení před soudem újmu. Soud, vedle posouzení majetkových poměrů musí zkoumat, zda je i zapotřebí tohoto zastoupení, tedy zda má i prakticky význam.

V dané věci již se zřetelem na to, že žaloba stěžovatelky nebyla způsobilá k projednání, nebyl dán důvod k tomu, aby stěžovatelce pro řízení o této žalobě byl ustanoven zástupce. Stěžovatelka o jeho ustanovení požádala až po uplynutí lhůty k podání žaloby, takže ani tento zástupce již uvedené podstatné nedostatky žaloby by nemohl odstranit. Pro úplnost je třeba uvést, že za této situace nemohlo ani dojít ke stavění lhůty k podání žaloby dle (poslední věta) Proto byla kasační stížnost proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě zamítnuta.

Neúspěšné stěžovatelce právo na náhradu nákladů nepřísluší, žalovanému pak v řízení o této kasační stížnosti náklady nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že se mu náhrada těchto nákladů nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2006

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu