Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 49/2006 - 89

č. j. - 90

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: B. V., zast. soudem ustanoveným opatrovníkem paní D. N., pracovnicí Nejvyššího správního soudu, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2004, č. j. - 26, o neustanovení zástupce,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2003, č. j. OAM-1601/AŘ-2002, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2001, č. j. OAM-6345/VL-10-K01-2001 o zamítnutí návrhu o udělení azylu jako zjevně nedůvodného dle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Současně požádal, aby mu byl v řízení o žalobě ustanoven zástupce.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2004, č. j. - 26 byl návrh na ustanovení zástupce zamítnut.

Žalobce (dále též stěžovatel) napadl usnesení soudu kasační stížností. Protože stěžovatel není pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ( ), byl Městským soudem v Praze k odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení vyzván (č. j. - 40). Na poslední známé adrese pobytu P. 2557/19, P. 5 se stěžovatel nezdržoval a ani opakovanými dotazy Oblastnímu ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR, se nepodařilo městskému soudu adresu pobytu zjistit. Kasační stížnost byla poté předložena Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud se pokusil zjistit aktuální adresu stěžovatele, a to dotazem v databázi žadatelů o azyl, odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Bylo zjištěno, že není známa jiná adresa pobytu stěžovatele než P. 2557/16, P. 5, na které se však stěžovatel nezdržuje.

Jelikož je stěžovatel neznámého pobytu, byla mu usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2006, č. j. - 78, podle použitého přiměřeně podle ustanovena opatrovníkem paní D. N., pracovnice Nejvyššího správního soudu.

Podle soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (stěžovatele) a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci. Zákon o azylu tedy v citovaném ustanovení stanoví dvě podmínky, jejichž kumulativního naplnění je pro zastavení řízení zapotřebí. V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává již od listopadu 2004 a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí ověřil z databáze žalovaného. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu, a k ochraně jeho práv mu byl Nejvyšším správním soudem ustanoven opatrovník. První podmínka pro zastavení řízení podle zákona o azylu tedy byla podle názoru Nejvyššího správního soudu naplněna.

Při posuzování toho, zda neznámý pobyt stěžovatele brání rozhodnutí ve věci - o tom, že tato skutečnost trvá déle než zákonem předpokládaných devadesát dní, není přitom vzhledem k výše uvedenému pochyb. Za stávající procesní situace, kdy je stěžovatel neznámého pobytu zastoupen opatrovníkem, neexistovala skutečnost bránící rozhodnutí o kasační stížnosti. V souzené věci má však stěžovatelem podaná kasační stížnost vady, jež znemožňují přezkum rozhodnutí soudu I. stupně, neboť v ní nejsou uvedeny žádné kasační důvody a obecné vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím soudu nelze považovat za řádně uplatněné stížní body. K odstranění těchto vad je podle názoru Nejvyššího správního soudu vzhledem k povaze souzené věci nezbytná osobní součinnost stěžovatele; nelze požadovat po ustanoveném opatrovníkovi stěžovatele, aby bez osobního kontaktu se stěžovatelem sám vyhledával a domýšlel důvody kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto konstatoval naplnění všech zákonných podmínek pro to, aby v souladu s zákona o azylu usnesením rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle použitého přiměřeně podle

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle věty prvé za použití nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 9. listopadu 2006

JUDr. Václav Novotný

předseda senátu