Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 174/2006 - 63

č. j. - 65

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: R. V., zast. opatrovníkem SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Brno, Mostecká 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 11. 2005, č. j. – 24,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků n e má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 11. 2005, č. j. – 24, zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2004,

č. j. OAM-2611/VL-07-15-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobci udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení . Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost a požádal o přiznání odkladného účinku podle ustanovení Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenoval ustanovení , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatel konstatoval, že na Ukrajině je pronásledován místními katolíky pro jeho pravoslavné náboženské vyznání. Poukázal na Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky v lednu 1992 v Ženevě. Stěžovatel požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Krajský soud v Ostravě přípisem ze dne 5. 1. 2006, č. j. – 35, stěžovatele vyzval k vyplnění a vrácení formuláře potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Tento přípis byl stěžovateli doručován na adresu P. 5, N. B. 2034/19, avšak byl krajskému soudu vrácen jako nedoručený. Citovaná adresa je adresou, na které je stěžovatel hlášen k pobytu a kterou označil rovněž v kasační stížnosti jako svou doručovací adresu.

Krajský soud v Ostravě následně zjišťoval místo pobytu stěžovatele. Podle sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 19. 1. 2006, č. j. SCPP-10-6/E2-2006, je poslední adresou pobytu stěžovatele P. 5, N. B. 2034/19.

Po opětovném neúspěšném pokusu o doručení na uvedenou adresu Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 2. 2006, č. j. – 45, ustanovil stěžovateli opatrovníkem SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty.

Krajský soud v Ostravě následně usnesením ze dne 9. 5. 2006,

č. j. – 49, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 9. 5. 2006, č. j. – 51, pak stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení založil do spisu plnou moc udělenou advokátu, který jej bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li plná moc v uvedené lhůtě do spisu založena, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne.

Dne 7. 8. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podle ustanovení soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení , soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce, zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle vyjádření Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 25. 9. 2006,

č. j. SCPP-5218/E2-2006, je poslední evidovanou adresou pobytu stěžovatele P. 5, N. B. 2034/19, odkud stěžovatel dne 20. 1. 2006 svévolně odešel a jinou adresu pobytu neoznámil. Současný skutečný pobyt stěžovatele není policii znám.

Stěžovatel se tedy nezdržuje v místě hlášeného pobytu a z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámil.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení , a proto v souladu s ustanovením za použití ustanovení téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, se Nejvyšší správní soud již nezabýval nedostatkem povinného zastoupení stěžovatele.

O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle ustanovení , Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona ( ).

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a ustanovení téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. října 2006

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu