Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 402/2005 - 40

č. j. - 42

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci žalobce: T. S., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2005, č. j. - 25,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě výše označeným rozsudkem zamítl žalobu podanou stěžovatelem proti rozhodnutí žalovaného o neudělení azylu. Písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 29. 9. 2005.

Stěžovatel byl v závěru rozsudku poučen o možnosti podat proti němu kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu.

Stěžovatel tohoto práva využil a dne 10. 10. 2005 podal kasační stížnost osobně u Městského soudu v Praze. Kasační stížnost byla u tohoto soudu zaevidována jako podání neurčitého obsahu, tj. v rejstříku Nc, a předložena soudci k vyřízení. Dne 13. 10. 2005 soudce uvedeného soudu ověřil, že se jedná o kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě a vydal pokyn, aby byla zaslána tomuto soudu. Kasační stížnost byla Městským soudem v Praze podána k poštovní přepravě dne 17. 10. 2005, Krajskému soudu v Ostravě doručena dne 18. 10. 2005.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle , (dále jen „ “), ve spojení s

Podle věta první musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. O tomto byl stěžovatel krajským soudem řádně poučen. Poučení napadeného rozsudku je v souladu s ustanovením , dle něhož se kasační stížnost podává k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím soudu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. zde Krajského soudu v Ostravě. Dle téhož ustanovení je lhůta pro podání kasační stížnosti též zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (neplatí o lhůtách stanovených podle hodin). Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl stěžovateli do vlastních rukou doručen dne 29. 9. 2005, což byl čtvrtek. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti dle ustanovení skončila ve čtvrtek dne 13. 10. 2005. Uvedený den, čtvrtek, se svým označením shoduje s označením dne, který určuje její počátek, jímž je den doručení napadeného rozsudku stěžovateli. Ve stanovené lhůtě podal stěžovatel kasační stížnost, avšak nesprávně (vzdor správnému poučení Krajského soudu v Ostravě) ji adresoval a odeslal Městskému soudu v Praze. Ustanovení však výslovně předepisuje, že kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, a že lhůta je zachována též jen tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. U naposledy uvedeného soudu ani u Krajského soudu v Ostravě, stěžovatel kasační stížnost nepodal a podal ji u Městského soudu v Praze. Ten ji správně postoupil soudu příslušnému, jímž je Krajský soud v Ostravě. Kasační stížnost podaná sice ve lhůtě, ale u nepříslušného soudu je kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ve lhůtě stanovené pro podání kasační stížnosti tuto odešle soudu, který napadené rozhodnutí vydal, či Nejvyššímu správnímu soudu (shodně judikoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 37, zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 101/2004). Jen tehdy by byla lhůta k podání kasační stížnosti zachována. V opačném případě, tj. pokud nepříslušný soud tak učiní po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, nutno z citovaného ustanovení dovodit, že lhůta zachována není a jde tudíž o kasační stížnost opožděnou.

Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti byl čtvrtek 13. 10. 2005. V tento den byla kasační stížnost vyřizována nepříslušným Městským soudem v Praze, kam ji stěžovatel zaslal. Pokud by ještě tentýž den uvedený soud kasační stížnost odeslal Krajskému soudu v Ostravě, byla by lhůta k jejímu podání zachována. Městský soud v Praze však toto učinit nestihl a kasační stížnost odeslal až 17. 10. 2005, jak vyplývá ze spisu .

Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že Městskému soudu v Praze nelze vytýkat odeslání kasační stížnosti po lhůtě. Není povinností nepříslušného soudu sledovat lhůtu pro podání kasační stížnosti proti rozhodnutí jiného soudu. Běh této lhůty a rovněž řádné podání kasační stížnosti je povinností účastníka řízení, ten také nese důsledky svého opominutí, tj. podání kasační stížnosti k nepříslušnému soudu.

Kasační stížnost tak nebyla podána ve lhůtě stanovené a Nejvyšší správní soud ji proto podle ustanovení a odmítl jako opožděně podanou, aniž by se mohl zabývat její důvodností.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , neboť v případě odmítnutí návrhu (zde kasační stížnosti) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o něm.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. října 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu