Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 101/2005 - 49

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: B.–m., a. s., zast. JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem, Rooseveltova 335, 537 01 Chrudim, proti žalovanému Magistrátu města Pardubic, Pernštýnské nám. 1, 530 11 Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 31. 5. 2005, č. j. – 25,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného Úřadu městského obvodu statutárního města Pardubice, městského obvodu Pardubice III, odboru dopravy a životního prostředí ze dne 18. 8. 2004, č. j. ODŽP/291-04/Ly-5/197 byl vydán platební výměr (PV 4/2004) na místní poplatek za užívání veřejného prostranství pro umístění reklamního zařízení v roce 2003 z důvodu zvláštního užívání veřejného prostranství umístěním dvou kusů velkoplošného reklamního zařízení v době od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 na ploše 4 m2 ve výši 29 160 Kč. Rozhodnutím o odvolání ze dne 16. 11. 2004, č. j. EO-2/Odvolání-5/04/Dv bylo rozhodnuto tak, že se odvolání částečně vyhovuje a platební výměr se snižuje o 40 Kč, tedy na částku 29 120 Kč.

Krajský soud rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 18. 8. 2004 ze dne 16. 11. 2004 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedl přitom, že úhrada za užívání se vypočte tak, že užívaná plocha veřejného prostranství, která má prokazatelnou výměru v m2 se zaokrouhlí na celé metry směrem nahoru a vynásobí sazbou stanovenou v obecně závazné vyhlášce Statutárního města Pardubic, platnou v době, kdy bylo toto veřejné prostranství užíváno. Užívaná plocha veřejného prostranství představuje půdorys tělesa umístěného na veřejném prostranství. Půdorys takového tělesa se zjistí spuštěním kolmic z jeho obvodu kolmo k zemi a vypočte se jeho plocha.

Proti tomuto rozhodnutí podal Magistrát města Pardubice kasační stížnost, ve které uvádí, že se jednalo o místní poplatek za dvě reklamní tabule o půdorysu 5,3 m x 0,07 m se stojany, každá tabule je postavena na dvou stojanech o půdorysu 0,14m x 0,065 m. Žalovaný vycházel z toho, že každá stojna (noha) výše uvedeného zařízení je započatým metrem čtverečním užívaného veřejného prostranství a stojny zařízení jsou od sebe vzdáleny více jak jeden metr. U dvou zařízení se tedy jednalo podle jeho názoru o 4 m2. Výklad zaujatý žalobcem je podle stěžovatele nesprávný. Ignoruje některá slova ve větě užitá (i započatý), nebo dosazuje slova, která ve větě obsažena nejsou (jestliže by bylo doplněno slovo výměry, nebo plochy za m2). Ve zkoumané větě zákon hovoří o započatých m užívaného veřejného prostranství. Metr čtvereční je čtverec o straně jeden metr, který je fyzikální jednotkou obsahu. Pozemek různých tvarů může mít obsah nebo výměru či plochu jeden metr čtvereční. Ovšem znamená to pouze, že jeho obsah nebo výměry či plocha je jeden m2, nikoli, že každý takový pozemek je m2. Podle názoru stěžovatele je pro určení počtu metrů čtverečních, z nichž je poplatek za užívání veřejného prostranství vyměřován, není rozhodující výměra užívané plocha, ale počet metrů čtverečních užívaného veřejného prostranství, a to i započatých. Jak bylo výše uvedeno, metrem čtverečním je čtverec o straně jeden metr. Půdorys každého reklamního zařízení se tedy promítne na plochu zemského povrchu a poté správce daně vypočte, kolik čtverců o straně jeden metr tento půdorys zabírá, tedy jaké nejmenší množství čtverců o straně jeden metr musí být vedle sebe libovolně položeno, aby byl půdorys zařízení vevnitř v těchto čtvercích. Ve výše uvedeném případě zabírají obě reklamní zařízení po 4 m2, místní poplatek se tedy vypočte z 8 m2 veřejného prostranství. Správce daně nevyměřil místní poplatek správně vyměřil jej pouze ze 4 m2, správně mělo být z užívaných 8 m2 veřejného prostranství. Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z obsahu správního spisu se podává, že podle obecně závazné vyhlášky č. 1/1-2002 Statutárního města Pardubice, o místním poplatku ze psů, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, o místním poplatku ze vstupného podle článku 1, bod 1 se na území Města Pardubic vybírá místní poplatek za užívání veřejného prostranství. A to podle článku 3 odst. 3 písm. b) za umístění reklam, poutačů a jiných reklamních zařízení 20 Kč za m2 za den, za každý i započatý m2 a den. Stejně je tomu i u obecně závazné vyhlášky č. 9-2003, kde pod čl. 3 odst. 3 písm. b) za umístění reklam, poutačů, reklamních zařízení se vybírá 20 Kč za každý i započatý m2 a den.

Kasační stížnost se opírá o ust. . Předmětné ustanovení se týká nesprávného právního posouzení věci soudem v předcházejícím řízení spočívající v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikována nesprávná právní věta, nebo je sice aplikována správná právní věta, ale tato je nesprávně vyložena. Vztah mezi skutkovým zjištěním a právním posouzením lze charakterizovat tak, že jde o aplikaci právní normy na konkrétní případ nebo situaci.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek v mezích stěžovatelem uplatněného důvodu podle Kasační stížnost však důvodnou neshledal.

Ve spise jsou přiloženy i fotografie velkoplošných reklam pod č. 308 a 265.

V daném případě jde o umístění dvou samostatných reklamních tabulí, jejichž půdorys je 5,3 m x 0,07 m se stojany o půdorysu 0,14 m x 0,065 m. Metr čtvereční je plošná měrná jednotka, která vyjadřuje plochu pozemku. Jsou tedy dvě tabule samostatně stojící, jedna tabule má dva stojany, každý o velikosti 0, 14 x 0,065 m, tj. 0,0182 m2. Půdorys reklamy je 5,3 m x 0, 07 m, tj. 0,371 m2, tedy dohromady 0,3892 m2. Takto je třeba přistupovat k oběma reklamním plochám, tzn. každá reklamní plocha je započatý 1 m2. Teprve z takto vypočteného záboru plochy lze vypočítat místní poplatek za užívání veřejného prostranství.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích je správné, a proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ) a žalobce, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení neúčtoval.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 13. října 2006

JUDr. Václav Novotný

předseda senátu