Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 35/2006 - 30

- 32

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr.Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: F. O., proti žalovanému: Finanční úřad Kyjov, se sídlem Kyjov, třída Komenského 1360/18, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2006, č. j. – 7, o návrhu na vyloučení soudců Krajského soudu v Brně z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová a JUDr. Ing. Viera Horčicová, n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 7. 2006, č. j. – 7, zastavil řízení o žalobě podané žalobcem F. O., v níž se domáhal ochrany proti zásahu žalovaného, který vydal rozhodnutí o nařízení exekuce. Soud konstatoval, že žalobce ani přes výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek, a proto nezbylo, než podle § 9 odst. 1 věci za středníkem zákona o soudních poplatcích, řízení zastavit.

Proti tomuto usnesení podal žalobce podání označené jako kasační stížnost.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 9. 2006, č. j. – 18, vyzval stěžovatele (žalobce), aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost ze dne 11. 8. 2006 tak, aby označil účastníky řízení o kasační stížnosti, uvedl, čeho se kasační stížností domáhá, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a konkretizoval důvod podání kasační stížnosti. Současně stěžovatele vyzval k tomu, aby ve lhůtě 1 měsíce zaslal soudu plnou moc udělenou advokátovi k jeho zastupování ve věci podané kasační stížnosti. Stěžovatele poučil o tom, že nebude-li této výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o kasační stížnosti odmítne.

Stěžovatel na uvedené usnesení reagoval podáním ze dne 21. 9. 2006, které označil jako stížnost pro podjatost, nicotnost a nedůvodnost usnesení. Poukazoval zejména na to, že o doplnění kasační stížnosti se postará předseda senátu, nikoliv stěžovatel. V podání ze dne 29. 9. 2006, označeném jako „stížnost právem žalobce proti dalšímu podjatému usnesení – 19, ze dne 15. 9. 2006 doručené 29. 9. 2006“, uvedl, že napadená soudkyně Skoumalová soustavně ignoruje právní úkony žalobce už od samého počátku řízení a znovu podané dne 21. 9. 2006 a opakovaně nepřípustně vydírá úplatky za soudní ochranuu zaručených práv, která již byla porušena k dalším újmám na právech žalobce, ač ví, že žalobce prostředky na úplatky nemá a kteréžto skutečnosti jsou právní legitimací podané kasační stížnosti. Dále uvedl, že napadený soud s plným vědomím závažnosti věci samé pohrdá povinností podle y ČR a pohrdá povinností předložení předběžné otázky Evropskému soudnímu dvoru podle článku 234 Smlouvy o založení ES, jak věc řešit z bezprostřední předností a použitelností evropského práva dle tvrzení článku 1 a článku 10y ČR závazně pro všechny soudce ČR, včetně Skoumalové.

Z vyjádření soudců senátu 31 Ca k námitce podjatosti vyplývá, že JUDr. Jaroslava Skoumalová sdělila, že žalobce nezná, nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k věci, necítí se být podjatá a ani neshledává důvod podjatosti. JUDr. Ing. Viera Horčicová uvedla, že nezná žádný důvod pro své vyloučení k rozhodování, k věci nemá žádný vztah, žalobce je jí znám pouze z rozhodování v jiné věci senátu 30 Ca.

Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu. V předkládací zprávě je uvedeno, že krajský soud předkládá spis k eventuelnímu rozhodnutí o námitce podjatosti soudců s vyjádřením soudců senátu 31 Ca, a to vzhledem k obsahu podání stěžovatele na č. l. 5, 20 a 22. Vzhledem k tomu, že stěžovatel po ohlášení kasační stížnosti nezaplatil k výzvě soudu soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti, bude v řízení o kasační stížnosti s ohledem na ustanovení § 3 odst. 4 zákona o soudních poplatcích rozhodovat krajský soud. Protože stěžovatel brojí proti osobám soudců senátu 31 Ca, má krajský soud za to, že před jeho rozhodnutí o následcích nezaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti je z důvodu vhodnosti nejprve zapotřebí vyřešit otázku případné podjatosti soudců v senátu 31 Ca k takovému rozhodnutí.

Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v článku 36 odst. 1d (dále jen „“) a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (článek 1 odst. 1y ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorií nestrannosti je proto nutno vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovatel (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též ).

Z podání stěžovatele označeného jako „stížnost proti podjatému usnesení“ vyplývá především to, že stěžovatel soudkyni JUDr. Skoumalové vyčítá její postup v posuzované věci, v němž se výzvou pokusila odstranit nedostatky kasační stížnosti podané proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Jedná se tedy o okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci, která podle důvodem pro vyloučení soudce není.

Se zřetelem k tomu, že důvod uplatňovaný stěžovatelem, tj. vyloučení soudkyň z projednávání a rozhodování této věci pro postup v této věci, není důvodem způsobilým vyvolat pochybnost o nepodjatosti soudkyň, které v dané věci mají rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že samy tyto soudkyně se necítí být v projednávání a rozhodnutí věci vyloučeny, neshledal 4. senát Nejvyššího správního soudu návrh stěžovatele na vyloučení soudkyň z projednávání a rozhodování této věci důvodným, a proto rozhodl tak, že výše uvedené soudkyně nejsou z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , vyloučeny.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud podotýká, že stěžovatel se mýlí, pokud se domnívá, že faktické nedostatky kasační stížnosti odstraňuje předseda senátu. Ustanovení uvádí pouze to, že má-li kasační stížnost vady, postará se předseda senátu o jejich odstranění, což ovšem neznamená, že by je sám odstraňoval. Krajský soud v Brně postupoval zcela v souladu s platnými ustanoveními , přičemž stěžovatel rovněž řádně poučil o následcích neodstranění vad kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2006

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu