Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 76/2005 - 49

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně J. U., zastoupené advokátkou JUDr. Svatavou Míčkovou se sídlem Palackého 11, Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2004, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2005 č. j. - 29,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalované s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2005 č. j. - 29, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2004 a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že shora uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o obnovení vdovského důchodu pro nesplnění podmínek ust. a 3 , o důchodovém pojištění (dále jen „ “).

V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobkyně uvedla, že dne 29. 10. 2003 uzavřela manželství s K. B. Již před uzavření manželství s K. B. žila řadu let ve společné domacnosti. Ve společné domácnosti s nimi žily dcery žalobkyně z prvního manželství – J., studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a K., studentka Soukromé vyšší odborné školy grafické a Střední umělecké školy grafické v Jihlavě. Manžel žalobkyně K. B. zemřel dne 30. 10. 2003.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí žalované vyplynulo, že podle ust. má vdova nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě, přičemž dítětem se podle odst. 2 písm. a) a b) tohoto ustanovení rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Žalobkyně v žalobě vyslovila nesouhlas tím, že nesplňovala podmínku uvedenou v ust. , jak tvrdila žalovaná v napadeném rozhodnutí. Žalobkyně pečuje o své dvě vlastní nezaopatřené děti, které jí byly svěřeny po rozvodu manželství s jejím prvním manželem do její péče. Ve smyslu ust. se jedná o její vlastní děti, které byly v rodině zemřelého manžela, s nímž žila ve společné domácnosti minimálně 5 let před uzavřením manželství, vychovávány. Manželovy příjmy byly započítávány do příjmů rodiny jak před uzavřením manželství, tak po jeho uzavření.

Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí, protože nebyla splněna podmínka ust. , a to proto, že žalobkyně uzavřela manželství s K. B. dne 29. 10. 2003 a její manžel dne 30. 10. 2003 zemřel.

Krajský soud zjistil, že manželství žalobkyně s K. B. bylo uzavřeno dne 29. 10. 2003, a že K. B.zemřel dne 30. 10. 2003.

Zjistil dále, že manželství žalobkyně s K. U. bylo rozvedeno dne 21. 9. 1994 a rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 7. 10. 1994. Tímto rozsudkem byly obě nezletilé děti svěřeny do výchovy žalobkyně. Rovněž bylo zjištěno, že obě dcery – J. a K. – studují tak, jak žalobkyně uváděla v žalobě.

Krajský soud dále vzal za prokázané, že od roku 1996 nebo 1997 žalobkyně žila s K. B. ve společné domácnosti v domě pod adresou žalobkyně a společně s nimi žily v jedné domácnosti dcery žalobkyně z předchozího manželství. V podstatě žili jako rodina, i když nebyli oddáni, sdružovali finanční prostředky, společně se starali o dcery žalobkyně. Žalobkyně a K. B. se k sobě chovali jako manželé a v podstatě tak i vystupovali. Společně si např. koupili auto, pracovali na zahradě u domu, společně vybudovali bazén, jezdívali společně na výlety a dovolené.

Krajský soud uvedl, že podle ust. vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Podle odst. 2 písm. a) tohoto ustanovení, po uplynutí doby uvedené v odst. 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě.

Podle ust. , dítětem podle odst. 2 písm. a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Podle ust. , o rodině (dále jen „ “), na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti.

Krajský soud učinil právní závěr, že v projednávané věci nebyla splněna podmínka ust. Bylo sice prokázáno, že žalobkyně a K. B. žili jako druh a družka po dobu asi 7 let, společně hospodařili a společně pečovali o děti žalobkyně, nicméně shora uvedené ustanovení je nutno vykládat v souladu s ust. zákona o rodině. Soud má za to, že rodina by vznikla až uzavřením manželství mezi žalobkyní a K. B., neboť poměr druha a družky v zákoně o rodině upraven není, i když žalobkyně s K. B. žila v tomto poměru. Vzhledem k tomu, že manželství žalobkyně s K. B. bylo uzavřeno dne 29. 10. 2003 a následující den K. B. zemřel, má soud za to, že nebyla splněna ta skutečnost, že děti žalobkyně z předchozího manželství byly v rodině zemřelého vychovávány, protože manželství trvalo pouze jeden den a v době od uzavření manželství se dcery žalobkyně s K. B. již ani nesetkaly.

Kasační stížnost žalobkyně podala z důvodu uvedeného v ust.

Žalobkyně se především domnívá, že ust. není v rozporu s ust. zákona o rodině.

Žalobkyně označila pohled krajského soudu za dogmatický a administrativní. Ust. § 33 zákona o rodině nic neříká o tom, jak dlouho musí manželství trvat a neříká nic o době trvání společné domácnosti manžela a dětí jeho ženy. V den úmrtí manžela (K. B.) nepochybně existovala společná domácnost a také výchova dětí. Nelze říci, že když manžel žalobkyně byl v nemocnici a dcery žalobkyně se nezúčastnily svatby, chybí důkaz výchovy dětí a společné domácnosti. Výchova dětí žalobkyně a společná domácnost žalobkyně a zemřelého manžela navázala kontinuálně na výchovu dětí a společnou domácnost žalobkyně a jejího pozdějšího manžela. Tento svazek podle skutkových zjištění soudu trval asi 7 let. Nelze zpochybnit názor soudu, že zákon nezná pojem druh a družka, nicméně sám život s tímto svazkem počítá a také soudy „tyto pojmy vyslovují“.

Žalobkyně považuje v tomto případě takový výkon práva za výkon práva v rozporu s dobrými mravy a navrhuje zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost takto:

Podle ust. vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku po smrti manžela. Podle odstavce 2 písm. a) tohoto ustanovení, po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě.

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, dítětem podle odstavce 2 písm. a) se rozumí dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní dítě vdovy.

V projednávané věci žalobkyně má dvě nezaopatřené (studující) děti. Dcera J. U. v r. 2002 nabyla zletilosti. Dcera K. U. yxnabyla zletilosti v r. 2003.

Podle názoru Nejvyššího správního soudu skutečnost, že nezaopatřené dcery žalobkyně žily jak v době před dosažením zletilosti, tak i poté, ve společné domácnosti s K. B. za situace, kdy svazek K. B. se žalobkyní byl zcela volný, bez zákonné povinnosti druha matky podílet se na výchově nezaopatřených dětí (srov. § 33 zákona o rodině), není právním důvodem pro přiznání vdovského důchodu žalobkyni. Ostatně uvedený volný svazek muže a ženy v době, kdy ve společné domácnosti žily nezaopatřené děti, je též zcela bez právního významu, pokud jeden z partnerů zemře. V dané věci tato situace trvala až do uzavření manželství žalobkyně s K. B., což se stalo jeden den před jeho smrtí. Uzavřením manželství v uvedené době nemohlo dojít ke zhojení faktu, že nezaopatřené děti žalobkyně žily s ní a jejím partnerem pouze před uzavřením jejich manželství.

Ust. tedy nelze v projednávané věci použít.

Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ust. a 2 Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované nelze náhradu nákladů přiznat.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2006

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu