Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 21/2005 - 112

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně RNDr. J. Š., proti žalovanému bývalému Okresnímu úřadu Hodonín, Národní třída 25, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004, čj. –60, jímž byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení téhož soudu ze dne 27. 2. 2004, čj. –42,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004, čj. –60, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2004, čj. -42, odmítl žalobu žalobkyně směřující proti rozhodnutí Okresního úřadu v Hodoníně, referátu regionálního rozvoje, které dle tvrzení žalobkyně bylo vydáno cestou právní fikce ve smyslu ustanovení věty druhé , o svobodném přístupu k informacím.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Podáním ze dne 9. 4. 2004 pak žádala o osvobození od soudních poplatků a současně o ustanovení advokáta pro řízení o této kasační stížnosti. Svou žádost odůvodnila tím, že její měsíční příjem jí umožňuje jen s obtížemi pokrýt životní náklady, a dále tím, že se jí nepodařilo advokáta pro zastupování v této věci zajistit.

Krajský soud v Brně posléze usnesením ze dne 28. 5. 2004, čj. –60, žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl a zamítl také návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení před soudem. Toto usnesení neobsahuje odůvodnění. V části usnesení označené „k odůvodnění“ krajský soud pouze uvedl, že podle ustanovení se od odůvodnění tohoto usnesení upouští.

Toto usnesení stěžovatelka napadla kasační stížností; poukázala na ustanovení , podle něhož je soud povinen poskytnout účastníkům řízení stejné možnosti uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném proto, aby v řízení neutrpěli újmu. Namítala, že napadeným usnesením jí však soud klade nepřekonatelnou překážku v uplatnění jejích práv před Nejvyšším správním soudem z hlediska ustanovení Poukazovala na to, že se jí pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení, jímž byla její žaloba odmítnuta, nepodařilo sehnat advokáta, a její měsíční příjem činí cca 5000 Kč. Uvedla dále, že v žalobním řízení samotném v této věci jí soud naopak advokáta ustanovil. Napadeným usnesením o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro ni řízení končí. Z toho důvodu postrádá i odůvodnění výroku citovaného usnesení, protože situace neodpovídá stavu popsanému v

Rozhodující tříčlenný senát při předběžné poradě dospěl k právnímu názoru, který byl odlišný od právního názoru Nejvyššího správního soudu obsaženého v rozsudku ze dne 28. 4. 2005, čj. –61 http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=2303

, a rovněž od právního názoru Nejvyššího správního soudu uvedeného v rozsudku ze dne 29. 3. 2005, čj. 4 Azs 32/2005–64 http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=1618

. Proto věc s příslušným zdůvodněním postupem podle postoupil rozšířenému senátu. Za spornou považoval právní otázku, zda je nutné odůvodnit usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce v řízení před správním soudem podle , a jakým způsobem má Nejvyšší správní soud při přezkumu takového usnesení postupovat (nyní ).

Rozšířený senát o této otázce rozhodl usnesením ze dne 25. 4. 2006, čj. -101 dosud nepublikováno.

, tak, že usnesení, kterým se zamítá žádost o ustanovení zástupce, musí obsahovat odůvodnění. Dalším výrokem pak věc vrátil tříčlennému senátu k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Z odůvodnění usnesení rozšířeného senátu, s jehož závěry se rozhodující senát ztotožňuje a na které se pro stručnost odkazuje, je zapotřebí uvést alespoň následující úvahy:

Po srovnání právní úpravy týkající se rozhodnutí, která nemusejí obsahovat odůvodnění, obsažené v jiných procesních řádech (trestní řád a ), je zřejmé, že jde o rozhodnutí, která významně nezasahují do práv účastníků řízení a ani se nepředpokládá jejich přezkum soudy vyššího stupně. Takovým rozhodnutím však není usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce vydávané podle , neboť toto usnesení je vázáno na splnění více než jedné podmínky; pro pozitivní rozhodnutí o ustanovení zástupce se vyžaduje, aby byl účastník osvobozen od soudních poplatků a aby to bylo potřeba pro ochranu jeho práv. Nelze také přehlédnout, že je realizací článku 37 odst. 2d, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

Je-li tedy ustanovení zástupce vázáno na splnění více než jedné zákonné podmínky, je právem účastníka vědět, proč a které podmínky nesplňuje, a z jakých důvodů si musí zvolit zástupce sám. Uvedený závěr má své opodstatnění mj. i pro případ, kdy bude žádost např. zamítnuta z důvodů uvedených v ustanovení věty druhé , tedy proto, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. Povinnost krajských soudů odůvodňovat takové rozhodnutí přitom není v rozporu ani s cílem rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť zcela postačuje, třeba jen stručná, ale zřetelná úvaha, která vedla soud k závěru, že žadatel podmínky uvedené v zákoně nesplňuje.

Odůvodnění takového rozhodnutí pak bude mít zcela nepochybně význam i pro přezkumný soud, neboť z neodůvodněného rozhodnutí nelze seznat postup úvah krajského soudu. Tento postup se dá pouze dovozovat, což v případě rozhodnutí, které výrazně zasahuje do právní sféry účastníka řízení z hlediska možnosti přístupu k soudu, není namístě.

Za daných okolností, tj. v situaci, kdy usnesení krajského soudu napadené kasační stížností, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení právní zástupce, neobsahuje odůvodnění, nelze učinit jiný závěr, než že dané usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu Pro tuto vadu proto Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Na krajském soudu nyní bude, aby z hlediska ustanovení znovu žádost stěžovatelky posoudil a své rozhodnutí o ní odůvodnil, jsa vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto zrušovacím rozhodnutí ( ).

Krajský soud v Brně v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. října 2006

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu