Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 140/2006 - 49

č. j. - 51

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyň: a) D. I., b) nezl. D. I., obě zast. opatrovnicí B. S., vedoucí soudní kanceláře Krajského soudu v Brně, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2005, č. j. – 22,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 11. 2005, č. j. – 22, zamítl žalobu žalobkyň podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2004,

č. j. OAM-3383/VL-10-ZA04-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobkyním udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobkyně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení . Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítl.

Proti tomuto rozsudku podaly žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) včas kasační stížnost a požádaly o přiznání odkladného účinku podle ustanovení Namítaly porušení ustanovení , , 4 a , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů. Konstatovaly svou příslušnost k určité sociální skupině. Podle stěžovatelek jde o ohrožení života a nepředstavitelný psychický nátlak, před kterým jim Kyrgyzská republika není schopna zajistit ochranu. Stěžovatelky vyjádřily názor, že splňují podmínky pro udělení azylu podle ustanovení a . Stěžovatelky požádaly o ustanovení zástupce z řad advokátů a navrhly, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.

Krajský soud v Brně přípisem ze dne 17. 2. 2006, č. j. – 33, stěžovatelky vyzval k vyplnění a vrácení formuláře potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Tento přípis byl stěžovatelce sub. a) doručován na adresu P. s. Z. u B., H. 514, avšak byl krajskému soudu vrácen jako nedoručený. Citovaná adresa je adresou, na které jsou stěžovatelky hlášeny k pobytu a kterou označily rovněž v kasační stížnosti jako svou doručovací adresu.

Krajský soud v Brně následně zjišťoval místo pobytu stěžovatelek. Z evidence žalovaného vyplynulo, že stěžovatelky dne 8. 2. 2006 opustily P. s. Z.u B. a jejich další pobyt není znám. Podle sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 8. 3. 2006, č. j. SCPP-16-84/E2-2006, je poslední adresou pobytu stěžovatelek P. s. Z. u B., které stěžovatelky opustily a jejich skutečná adresa není policii známa.

Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 15. 3. 2006, č. j. – 40, ustanovil stěžovatelkám opatrovnicí pro řízení o kasační stížnosti paní B. S., vedoucí soudní kanceláře Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně následně usnesením ze dne 5. 5. 2006, č. j. – 43, zamítl návrh stěžovatelek na ustanovení zástupce a vyzval stěžovatelky, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení této výzvy odstranily nedostatek svého podání spočívající v tom, že stěžovatelky nejsou zastoupeny advokátem. Současně stěžovatelky poučil o tom, že nebude-li této výzvě ve lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo doručeno opatrovnici stěžovatelek dne 11. 5. 2006.

Dne 13. 6. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Podle ustanovení soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle ustanovení , soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce, zde stěžovatelky) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle zjištění krajského soudu není místo pobytu stěžovatelek na území České republiky známo a je zřejmé, že se stěžovatelky nezdržují v místě hlášeného pobytu (P. s. Z. u B.), přičemž z obsahu soudního spisu vyplývá, že změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámily, ačkoliv stěžovatelka sub. a) dne 15. 8. 2006 osobně žádala Nejvyšší správní soud o vydání potvrzení, že ve věci její kasační stížnosti dosud nebylo rozhodnuto.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení , a proto v souladu s ustanovením za použití ustanovení téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

Za této procesní situace, kdy bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, se Nejvyšší správní soud již nezabýval nedostatkem povinného zastoupení stěžovatelek.

O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle ustanovení , Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona ( ).

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení a ustanovení téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. září 2006

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu